Kdy se mohou podnikatelé vyhnout vyšší daňové sazbě?
štítek Daně čtení na 3 minuty | přečteno 1051×
V Česku máme dvě daňové sazby. V prvním daňovém pásmu je sazba daně 15 % a ve druhém daňovém pásmu 23 %. V některých případech se však mohou podnikatelé s vysokým daňovým základem vyhnout odvodu vyšší daňové sazby. Za jakých podmínek?
V roce 2025 podléhá vyšší 23% sazbě daně z příjmu daňový základ nad 1676052 Kč. Daňový základ do této částky podléhá nižší 15% sazbě daně z příjmu fyzických osob. Zajímavou daňovou úsporu však může podnikatelům s vysokými zisky přinést spolupráce. Vzhledem k tomu, že manžel nemůže dle zákoníku práce zaměstnat manželku, tak je spolupráce zajímavým řešením, jako mohou manželé spolu podnikat.
Související
Jak funguje spolupráce?
V praxi je nejčastější spolupracující osobou manželka (manžel). Podmínky spolupráce jsou upraveny v § 13 zákona o dani z příjmu. Na spolupracující manželku se převede část příjmů a výdajů. Pokud manželé využijí institutu spolupráce, tak může celý rodinný daňový základ podléhat pouze 15% sazbě daně z příjmu, zatímco při využití spolupráce by část daňového základu nad první daňové pásmo podléhala 23% sazbě daně z příjmu. Daňovou výhodu spolupráce využijí manželé, kde má druhý z manželů vlastní zdanitelné příjmy v plném rozsahu v prvním daňovém pásmu, nebo pokud nemá druhý z manželů žádné jiné vlastní zdanitelné příjmy.
Podmínky spolupráce
V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel (manželka), tak se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby:
- podíl příjmů a výdajů připadající na manžela (manželku) nečinil více než 50 % a
- částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45000 Kč
Praktický příklad
Podnikatel Tomáš bude mít za rok 2025 daňový základ ve výši 2100000 Kč a při výpočtu daně z příjmu uplatní pouze slevu na poplatníka ve výši 30840 Kč. Nárok na slevu na poplatníka mají všichni daňoví poplatníci, přičemž částka je jednotná a nijak se nezvyšuje ani nesnižuje. Celková roční daň z příjmu by bez využití spolupráce činila 318076 Kč.
Manželka Hana má vlastní roční příjem ze zaměstnání cca 450000 Kč. V případě, že by paní Hana po celý kalendářní rok 2025 vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jako spolupracující osoba a pan Tomáš na ni převedl daňový základ 500000 Kč, potom by paní Hana zaplatila na dani z příjmu více o 75000 Kč (500000 Kč × 15 %) a pan Tomáš by zaplatil na dani z příjmu méně o 108916 Kč, protože by jeho roční daň z příjmu činila 209160 Kč (1600000 Kč × 15 % – sleva na poplatníka 30840 Kč). Z důvodu využití institutu spolupráce by si manželé daňově polepšili o 33916 Kč (108916 Kč – 75000 Kč).
Spolupracující osoba je OSVČ
S ohledem na plnění daňových povinností je nutné pamatovat na to, že spolupracující osoba se stává rovněž osobou samostatně výdělečně činnou, a to se všemi důsledky a povinnosti z toho vyplývajícími. V případě, že je spolupráce vykonávána při zaměstnání, tak se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Za spolupracující osobu, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně, s tím je potřeba počítat. Pokud je spolupráce hlavní činností, tak se jedná o výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti. I spolupracující osoba tedy vyplňuje daňové přiznání a přehledy.
