Jak se budou zdaňovat důchody v roce 2025?
štítky Daně Penze Právo čtení na 3 minuty
Většina důchodců nemá žádné daňové starosti. Kdy se z důchodů platí daně? Kdy musí i penzisté podávat daňové přiznání? Jak postupují zaměstnaní starobní důchodci?
Ze státních důchodů se nikdy neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění, bez ohledu na výši státního důchodu. Téměř ve všech případech se ze státních důchodů neplatí ani daň z příjmu fyzických osob, protože se použije limit pro daňové osvobození.
Související
Limit pro daňové osvobození důchodů
Dle § 4, odstavce 1) písmena h) zákona o dani z příjmu v platném znění platí, že od daně z příjmů jsou osvobozeny státní důchody až do 36násobku minimální mzdy platné k prvnímu lednu daného roku.
Meziroční zvýšení minimální mzdy
Pro rok 2025 se přitom zvyšuje minimální měsíční mzda z 18900 Kč na 20800 Kč, takže se zvyšuje i limit pro daňové osvobození důchodů. Do ročního důchodu ve výši 748800 Kč budou důchody v roce 2025 osvobozeny do daně z příjmu.
Měsíční důchod nad 62400 Kč? Zcela výjimečně
Dani z příjmu tak v praxi podléhají pouze důchody nad 62400 Kč měsíčně. V praxi pobírá takto vysoký starobní důchod pouze velmi málo penzistů. Navíc se jedná o lidi, kteří odešli do důchodu zpravidla v minulosti, kdy nebyl při výpočtu důchodu nepřímo zaveden strop. Noví starobní důchodci nemohou při odchodu do důchodu v roce 2025 s měsíční částkou důchodu nad 62400 Kč počítat.
Praktický příklad
Pan XY odejde v roce 2025 do řádného starobního důchodu. Pan XY bude mít průměrnou mzdu za odpracované roky nad 186228 Kč. Při výpočtu důchodu v roce 2025 platí, že průměrná mzda nad 186228 Kč se již nehodnotí, takže je s ohledem na měsíční částku starobního důchodu jedno, zdali měl žadatel o starobní důchod průměrnou důchodovou mzdu 187000 Kč nebo 250000 Kč. Měsíční částka starobního důchodu vyjde v těchto případech stejně vysoká.
Pan XY získal vysokou dobu pojištění v rozsahu 47 let. Panu XY bude přiznán měsíční starobní důchod 49484 Kč. V praxi tedy platí, že na starobní důchod nad 50000 Kč dosáhnou pouze občané, kteří měli během produktivního života nadstandardní příjmy a ještě odešli do důchodu později a pracovali na tzv. procenta.
Z důvodu přesluhování následně získali vyšší dobu pojištění a mohou si tak ještě značně zvýšit starobní důchod. I při přesluhování je však mimořádně těžké dosáhnout na měsíční starobní důchod nad 62400 Kč.
Zaměstnaní starobní důchodci
V řádném důchodovém věku si řada starobních důchodců přivydělává zaměstnáním. V těchto případech mají zaměstnaní starobní důchodci minimální daňové starosti. Vše za ně vyřizuje jejich zaměstnavatel, se kterým však spolupracují (např. podepíší prohlášení k dani, oznámí příslušnou zdravotní pojišťovnu, požádají o roční zúčtování daně).
Drobný přivýdělek do 50000 Kč
Za kalendářní rok vzniká povinnost podat daňové přiznání, jestliže se obdržel zdanitelný příjem nad 50000 Kč (výjimkou jsou např. pouze příjmy ze zaměstnání). Starobní důchodci s příjmem do tohoto limitu (např. z nájmu), rovněž nemají žádné daňové starosti.
Starobní důchodci a sleva na poplatníka
Pokud vzniká starobnímu důchodci povinnost podat daňové přiznání, tak v něm uplatní základní daňovou slevu na poplatníka, stejně jako ostatní daňoví poplatníci. Z důvodu přiznání starobního důchodu se sleva na poplatníka nijak nekrátí.
