Utahování měnové politiky ve světě pokračuje nadále
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty
Tento týden proběhla zasedání dvou důležitých centrálních bank: amerického Fedu a evropské ECB. Výsledek byl naprosto identický – obě centrální banky zvýšily zároveň sazby o 25 bazických bodů. Jelikož Fed začal s utahováním měnové politiky dříve, jsou sazby na americkém dolaru nyní na úrovni 5,5 %, zatímco sazby na euro dosahují 4,25 %.
Mlhavé vyhlídky do budoucna
Zvýšení sazeb od obou centrálních bank bylo očekávané, takže finanční trhy na tuto zprávu nijak zvlášť výrazně nereagovaly. Výše úrokových sazeb byla již v cenách akcií započítána. Avšak investoři byli zvědaví na tiskové konference, kde mohlo dojít k prvnímu zklamání a zaváhání ze strany centrálních bank. Zatímco dříve bylo více či méně jasné, co na svém příštím zasedání bankéři udělají, nyní nevíme. Přesněji řečeno, nevíme, jestli na příštím zasedání budou sazby opět zvyšovat, nebo přijde další jednoměsíční pauza. Jedním z možných vysvětlení neurčitého postoje centrálních bank může být skutečnost, že další zasedání proběhne až na konci září. Bankéři tak mají dva další měsíce na pozorování dopadu vysokých úrokových sazeb na reálnou ekonomiku. Navíc na konci srpna se všichni bankéři setkají na sympoziu v Jakson Hole, aby sladili své názory.
Související
Jaký bude dopad na českou korunu?
Centrální bankéři Fedu a ECB opakují, že boj s inflací bude ještě dlouhý a náročný. Nelze očekávat snížení sazeb do konce roku 2023, a stejně tak rok 2024 by měl být rokem stabilně vysokých sazeb. Pokud se rozhodnutí centrálních bank nezmění, může to být problematické pro českou korunu. ČNB má další zasedání 3. srpna a očekává se, že sazby zůstanou beze změny. Avšak čeští bankéři chtějí zahájit debatu o snižování sazeb co nejdříve. Pokud k tomu opravdu dojde, může nastat silný tlak na českou korunu. Slabá koruna by mohla znemožnit dosažení inflačního cíle i v následujícím roce, který je, aspoň na papíře, stejný jak pro Fed, tak pro ECB i ČNB.
