Čínská ekonomika na rozcestí
štítky Investice Měnová politika čtení na 2 minuty
V Pekingu začal 16. října dvacátý sjezd Komunistické strany Číny. Tato událost nemá jen politický či geopolitický význam, ale především ekonomický. Prezident Si Ťin-pching totiž nedrží pouze politickou moc. Přes státní firmy má pod kontrolou i hospodářskou strukturu své země a právě tato koncentrace moci z něj činí jednoho z nejmocnějších lidí na světě.
Paradox čínského prezidenta
Sjezd komunistické strany ukazuje současný paradox. Nikdo neočekává, že by Si Ťin-pching neobhájil třetí mandát. Stát má stále víc pod kontrolou, a to jak podnikatelskou sféru, tak i širokou masu čínské populace v důsledku stále efektivnějších technologií. V Číně vůči němu prakticky neexistuje opozice. Tato kumulace moci, a s ní v podstatě i vrchol vlády čínského prezidenta, však přichází ve chvíli, kdy čínskému zázraku dochází dech. Tamní statistický úřad počítá v druhém letošním čtvrtletí pouze se symbolickým růstem 0,4 %. Země se nachází velmi blízko ekonomické recesi, motor světové ekonomiky se značně zadrhává. Dávno jsou doby, kdy HDP Číny stoupalo ročně o 8 a více procent.
Související
Čínské problémy
Za úpadkem tamní ekonomiky stojí tři věci. První je samozřejmě čínská politika zero covid. Stačí, aby se objevil jeden pozitivní člověk například v továrně a celý podnik se vzápětí zavře. Zákazy se pak mohou velice rychle rozšířit na celé město nebo i region. Je proto nabíledni, že čínská ekonomika funguje pořád v nouzové režimu. Za další zemi trápí nemovitostní krize, tamní velké developerské společnosti jako Evergrande jsou prakticky v bankrotu. Čeká se, jak stát situaci vyřeší a kdo celou ztrátu zaplatí. Zda to budou klienti, kteří své domy nikdy neuvidí, nebo čínské banky, jež jsou státní a budou donuceny sanovat dluhy developerských společností. S tímto problémem úzce souvisí třetí příčina současného stavu čínské ekonomiky, jíž je stárnutí obyvatelstva. Stárnoucí čínská populace jen těžko může být ekonomickým motorem, protože s přebývajícím věkem klesá u lidí spotřeba zboží. Navíc jsou čínské starobní důchody velmi nízké, takže si většina lidí musí penzi zajistit jinak. Dobrým způsobem měl být nákup investičního bytu, jenomže s pádem čínských developerů se ukázalo, že to nebylo zrovna nejlepší řešení.
