Jak může zasáhnout turecká ekonomická krize Evropu?
štítek Měnová politika přečtete do minuty
Turecko se potýká s výraznými měnovými problémy. Po Libanonu tu máme další současný příklad hroucení měny. Turecká lira (TRY) oslabila vůči dolaru na polovinu. Před rokem jste za jeden americký dolar obdrželi 6,5 tureckých lir. Dnes jich za stejnou částku ve směnárně dostanete 12,6.
Politika nebo ekonomika
Snahy tureckého prezidenta Recepa T. Erdogana připomínají boj s větrnými mlýny. Politickými rozhodnutí bojuje proti ekonomickým zákonům. Turecko trápí vysoká inflace, která nyní přesahuje 20 %. Letos v březnu jsme byli svědky pokusu uchránit tureckou ekonomiku před inflací zvýšením úrokových sazeb ze 17 % na 19 %. Takový postup znamená v každém případě utlumení ekonomických aktivit. Jednak je těžší si peníze půjčit a za druhé, čím vyšší sazby jsou, tím víc se vyplatí spořit. Lidé mají tendenci si vytvářet úspory a ne peníze bezprostředně utrácet. Tedy pokud není vysoká inflace jako v Turecku. Erdogan se proti zásadám všech učebnic o ekonomii rozhodl úrokové sazby snížit, jakkoliv by se při vysoké inflaci naopak měly zvyšovat. V Turecku nicméně za tři měsíce klesly z 19 na 15 %. Odnesla turecká lira, která tak zažila strmý pád.
Související
Evropské banky v ohrožení
Jakkoliv jsme od Turecka geograficky vzdálení a země nepatří mezi naše nejdůležitější obchodní partnery, pád turecké měny nás může ohrozit jinak. Nebezpečí přichází z evropských bank, které jsou v Turecku silně exponované. Podle ECB jsou v ohrožení zejména španělská BBVA a francouzská BNP. Španělsko riskuje ztrátu 62 miliard euro a Francie 26 miliard. Odepsáním těchto částek by utrpěl celý evropský bankovní sektor. Banky se jistě budou snažit vyvíjet na tureckého prezidenta tlak, aby svým závazkům dostal, avšak problémy s padající měnou to nevyřeší, spíše naopak. Turecká krize tak může být spouštěcím mechanismem prohloubení potíží evropské ekonomiky.
