Dohoda o ukončení pracovního poměru a odstupné

štítky Právo Zaměstnání přečtete do minuty

foto: Unsplash, ilustrační fotografie

Pracovní poměr může být ukončen výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou. Jak je to u dohody s odstupným?

V případě, že obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele výpověď pro důvody, na kterých nenese vinu, tedy kvůli: zrušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, nadbytečnosti zaměstnance nebo nemožnosti zaměstnance vykonávat ze zdravotních důvodů vzniklých v přímé souvislosti s vykonávaným zaměstnáním práci, potom náleží zaměstnanci zákonné odstupné. Zákonné odstupné přitom náleží zaměstnanci i v případě ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou, pokud k tomu dochází z výše uvedených důvodů.

Nutnost uvedení důvodu

Pro jednoznačný nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou je však nutné, aby v písemné dohodě byl uveden zákonný důvod, ze kterého vzniká nárok na odstupné. Samotné ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou tedy není důvodem pro neobdržení odstupného, pokud je zákonný důvod opravňující k vyplacení odstupného v dohodě uveden.

Jak se liší výše odstupného?

Zaměstnavatel je zaměstnanci povinen vyplatit odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Částka odstupného závisí na době trvání pracovního poměru a činí: a) jednonásobek průměrného výdělku, když pracovní poměr trval méně než rok b) dvojnásobek průměrného výdělku, když pracovní poměr trval více než rok a méně než dva roky c) trojnásobku průměrného výdělku, když pracovní poměr trval déle než dva roky Na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku mají nárok zaměstnanci, kteří nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání.

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí

CMP