Faktura a hrubá mzda nejsou totéž
štítky Osobní finance Zaměstnání čtení na 2 minuty
Osoby samostatně výdělečné činné vykonávající činnosti s nízkými skutečnými výdaji, které pracují např. pouze pro dva nebo tři zákazníky, musí počítat s tím, že někteří zákazníci budou chtít fakturovanou částku odvozovat od hrubé mzdy pro zaměstnance. V takovém případě by však byla fakturovaná částka nedostatečná.
Průměrné měsíční mzdové náklady zaměstnavatele zaměstnávajícího zaměstnance pracujícího za minimální mzdu v roce 2017 činí za měsíc práce minimálně 16 080 Kč. Jak je to možné, když minimální měsíční mzda činí 11 000 Kč?
Související
- Zaměstnavatelé musí mimo hrubou mzdu odvádět za zaměstnance povinné zdravotní pojištění ve výši 9 % z hrubé mzdy zaměstnance a sociální pojištění ve výš 25 % z hrubé mzdy zaměstnance.
- Zaměstnavatelé platí zaměstnanci i zákonnou dovolenou, přitom zaměstnanec během této doby pro zaměstnavatele nevykonává žádnou činnost.
Další mzdové náklady
Jestliže budeme pro zjednodušení počítat s čerpáním měsíční dovolené, potom činí průměrné mzdové náklady za měsíc práce uváděných 16 080 Kč (11 000 Kč × 1,34) × 12 měsíců: 11 měsíců). Do mzdových nákladů je dále nutno zahrnout náklady spojené se zajištěním obědu a pitného režimu a pracovních pomůcek a pracovního oblečení. Při zohlednění těchto plateb se mnohdy náklady spojené s výkonem práce zaměstnance pracujícího za minimální mzdu pohybuje okolo 20 tisíc Kč.
Hrubá mzda je nižší
Při sjednání odměny za vykonané služby by se OSVČ neměly nechat zákazníkem dotlačit k odvozování odměny za sjednanou činnost od hrubé mzdy zaměstnance. Tento postup by byl výrazně výhodný pouze pro zákazníka. Pokud by se měla fakturovaná částka odvíjet od nějaké částky související s odměňováním zaměstnance, tak od mzdových nákladů. I tento postup je v řadě případů pro firmu výhodnější než zaměstnat na některé činnosti vlastního zaměstnance, např. na zkrácený úvazek. Veškerá administrativa je mnohem jednodušší, nehrozí pracovní úraz zaměstnanec, nemusí se pro výkon dané činnosti dodržovat ustanovení zákoníku práce nebo neplatí tedy např. pravidla pro nárok na odstupné nebo výpovědní dobu.
Vyšší vlastní pojistné
OSVČ nemají nárok na ošetřovné a na nemocenské dávky pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. Vzhledem k výpočtové formuli mají OSVČ i nízké státní důchody nebo podporu v nezaměstnanosti. To vše jsou důvody, proč si musí OSVČ platit vyšší komerční pojištění než zaměstnanci. Rovněž je vhodné mít uzavřeno adekvátní pojištění vyplývající z vykonávané činnosti. I tyto výdaje je vhodné zahrnout do kalkulace fakturované ceny pro zákazníka.
Další články k tématu Povinnosti OSVČ
