Skrytá revoluce ve vývoji eurozóny
štítek Měnová politika čtení na 5 minut
Evropská komise nedávno zveřejnila balíček opatření, jímž chce po dlouhé době přistoupit k tématu společné měny eura pozitivně, kreativně jako k systému, který se vyvíjí a má svoji budoucnost ve většině před sebou, což ostře kontrastuje s několik let trvajícím bojem o jeho záchranu a „holý život“.
Evropská komise v balíčku opatření navázala na rétoriku, započatou ve velmi mírném a opatrném tónu již letos v únoru, spočívajícím v pozitivním, tvůrčím, rozvíjejícím se náhledu na eurozónu a EMU, který vystřídal do té doby šest let trvající defenzivní, ochranný, existenčně záchranářský přístup, kdy šlo euru o holé zachránění jeho existence a udržení alespoň elementární důvěry v něj. V průběhu letošního roku, kdy jsou známky ekonomického oživování patrnější a taktéž aktivity hospodářské politiky se vracejí do koridoru „normálnosti“, mohou si šéfové EU již opětovně dovolit přistupovat k tématu eura budovatelsky a kreativně. Právě analytickou zprávou předsedy Junckera toto vše letos v únoru začalo, aby na něj navázala červnová zpráva pěti předsedů, jež následně otevřela prostor pro říjnový balíček dokončení EMU, který lze vnímat především optikou předchozích sedmi let jako skrytá revoluce ve vývoji hospodářské a měnové integrace EU.
Související
Evropská komise v něm zveřejnila svůj úmysl prohloubení funkčnosti Hospodářské a měnové unie (EMU) na následujících deset let, jež se má realizovat v pěti oblastech a jež zahrnuje dosti zásadní návrhy, které jsou jistě hodny pozornosti i adekvátní analýzy a vyhodnocení.
Tyto oblasti zahrnují:
1. Společné (jednotnější) zastoupení eurozóny vůči vnějšímu prostředí, zejména vůči MMF (Mezinárodní měnový fond).
Snahou je posílit „vnější zázemí“ pro eurozónu v porovnání například s tím, jež má americký dolar. Cílem je dosažení toho, aby země eurozóny „hovořily“ společným hlasem. Je především navrhováno jednotné zastoupení eurozóny u MMF, reprezentované předsedou institucionalizované Euro-skupiny na ministerské úrovni.
Týká se výlučně členských zemí eurozóny. Dopad na Českou republiku není zatím žádný.
Proč právě MMF (mezi ostatními respektovanými mezinárodními institucemi)? Protože sloužil jako vzor pro vznik ESM. Při naplňování tohoto bodu je navrhován třístupňový přístup: posílení koordinace členských zemí eurozóny; zlepšení reprezentace eurozóny na úrovni MMF; společná reprezentace a jednotné zastoupení pro eurozónu v MMF (nejpozději do roku 2025). Evropská komise současně vyzývá Radu EU ke zlepšení koordinace pozic zemí eurozóny vůči MMF. Navržená úprava by nezměnila individuální členství členů eurozóny v MMF; zachována by zůstala jejich stávající práva, privilegia, individuální kvóty, hlasovací práva apod.
Posílení vnější reprezentace eurozóny se má projevit i dalších oblastech, například na řadě mezinárodních ekonomických a finančních fór.
2. Posílení kroků k Finanční unii, především prostřednictvím dokončení Bankovní unie a dalších komplementárních projektů (zvláště Unie kapitálových trhů)
Při završení Finanční unie je důraz kladen především na dosažení společného postoje a zavedení zbývajícího prvku pro dokončení Bankovní unie (vedle SSM a SRM) – Společného systému pojištění vkladů. Toto je záležitost hodná maximální pozornosti, neboť zde bude zapotřebí vytvořit systém veřejných garancí a adekvátnosti příspěvků jednotlivých členských států do systému. Do konce letošního roku má být předložen legislativní návrh konceptu. Vedle toho má docházet k intenzivnějšímu propojování Bankovní unie a Unie kapitálových trhů.
3. Přizpůsobený proces Evropského semestru, při zahrnutí aspektů zaměstnanosti a sociální oblasti; je předpokládána zásadní role sociálních partnerů
Přizpůsobený Evropský semestr se má soustředit dále na efektivní dialog s členskými státy. I zde je patrné zaujímání prioritní pozornosti vůči eurozóně, přestože se Evropský semestr týká všech zemí EU. Předmětem má být i obdobné řešení problémů v jednotlivých členských zemích, které vykazují společné či podobné rysy. Větší pozornost je zaměřena na téma zaměstnanosti a sociální hlediska. Předpokládá se zde větší role sociálních partnerů.
4. Posílení ekonomické governance prostřednictví Evropské fiskální rady
Zesílená koordinace hospodářských politik EU v posledním období vedla nejen k přijetí nástrojů posílení disciplíny a stability, ale též k řadě systémových překryvů. Nyní je navrhováno praktické zlepšení jejich využívání – konsolidace, transparentnost, předvídatelnost, zjednodušení.
Evropská fiskální rada má být zřízena Evropskou komisí, její role má být poradní; jejími hlavními úkoly jsou vyhodnocování provádění fiskálního rámce, poskytování poradenství v orientaci fiskální politiky pro eurozónu jako celek, spolupráce s vnitrostátními fiskálními radami členských států, jež doporučila vytvořit „two-pack“ legislativa v roce 2013; Evropská fiskální rada má s nimi úzce spolupracovat; poskytování ad-hoc poradenství na žádost předsedy Evropské komise. Evropská fiskální rada má mít pět členů, nezávislých osobností, pracujících po záštitou Evropské komise, ale uplatňující profesní autonomii. Výběr provádí Evropská komise na základě konzultací s klíčovými stakeholdery (ECB, Euro-skupina). Evropská fiskální rada se týká pouze zemí eurozóny.
5. Posílení ekonomické governance prostřednictvím vnitrostátních Rad pro konkurenceschopnost
Vnitrostátní rada pro konkurenceschopnost má sledovat výkon politiky konkurenceschopnosti v členských státech. Měl by být respektován soubor minimálních kritérií (nezávislost na vládních autoritách, kapacita pro zajišťování vysoce kvalitních ekonomických analýz, nezaujatost z pohledu specifických postojů a zájmů) při zohlednění rozdílnosti členských států. Je zde očekávána významná role sociálních partnerů. Rady pro konkurenceschopnost by měly být závazné pro členy eurozóny; nicméně nečlenové eurozóny jsou též zváni k jejich zakládání.
Rada pro konkurenceschopnost v jednotlivých členských státech by měla zejména: sledovat výkonnost v oblasti konkurenceschopnosti; zajistit informace a expertízu pro účely informování o mechanismu stanovujícím úroveň mezd, bez toho, aby stanovovala mzdy či zasahovala do role sociálních partnerů; monitorovat politiky vztahující se ke konkurenceschopnosti a zajišťovat oceňování jejich efektivnosti; zajišťovat poradenství v oblasti politiky konkurenceschopnosti; brát přitom v potaz širší dimenzi eurozóny a EU; informovat členské státy a Evropskou komisi ohledně Evropského semestru a procedury k makroekonomické nerovnováze; publikovat výroční zprávy s jejich zjištěními.
Časový rámec balíčku je tvořen třemi fázemi; fáze I. (prohlubování EMU s využitím stávajících nástrojů – červenec 2015 – červen 2017) ; fáze II. (od července 2017) ; závěrečná fáze (do roku 2025) ; v mezičase na jaře 2017 by mělo dojít ke zpracování Bílé knihy k tomuto tématu a v polovině roku 2016 má být jmenována skupina odborníků, vytvořená Evropskou komisí.
Balíček představuje zjevné a očekávané pokračování institucionálního pokrývání významných kroků v oblasti koordinace a governance hospodářské politiky EU v rámci eurozóny. Může to být vnímáno buď jako poměrně výrazné vytvoření dělítka dvourychlostní Evropy v oblasti hospodářské politiky mezi eurozónu a zbytek EU, který se tak ocitne na periferii; anebo naopak signál pro to, že euro-zóna je opětovně otevřena a připravena pro své rozšíření. Každopádně se jedná o poměrně razantní krok kupředu, který je nutné velmi pečlivě monitorovat a jeho parametry zahrnout do debaty vstupu České republiky do eurozóny, jež nepochybně dříve či později opět přijde na řadu. Možná právě zveřejnění tohoto balíčku může být důvodem k tomu, aby se tato debata opět po dlouhé době a s novým obsahem otevřela.
Petr Zahradník,poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV).
