Výdaje evropských domácností
čtení na 3 minuty
Nejvýznamnější výdajovou položkou evropských domácností jsou výdaje za bydlení a energie (plyn, elektřinu, vodu). Současně stoupají vlastní výdaje na zajištění na penzi, pro případ invalidity, dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo úrazu.
Pravidelné sestavování rodinného rozpočtu a plánování rodinných financí je možností, jak snižovat povinné rodinné výdaje a hledat finanční rezervy k plnění rodinných snů a přání. V přiložené tabulce máme uvedenu strukturu průměrných měsíčních výdajů evropské domácnosti dle publikace „Statistiches Jahrbuch 2014 (Das statistische Bundesamt BRD) “.
Související
| Text | Výdaj (v % z rodinných příjmů) |
|---|---|
| Bydlení a energie | 24,1 % |
| Jídlo a nealko pití | 13,0 % |
| Doprava | 13,0 % |
| Volný čas | 8,7 % |
| Ubytování a restaurace | 8,5 % |
| Vybavení domácnosti | 5,6 % |
| Oblečení a boty | 5,2 % |
| Zdravotní péče | 3,7 % |
| Alkohol a tabák | 3,6 % |
| Ostatní | 14,5 % |
Nejnákladnější položkou je bydlení
Téměř čtvrtina rodinných příjmů je vynaložena na výdaje na bydlení. Z rodinných rozpočtů ukrajují každoročně nejvíce výdaje za bydlení ve všech členských zemí EU. V jednotlivých členských zemích EU jsou rozdílné ceny zboží a služeb, proto je vhodné porovnávat výdaje za bydlení v procentech z měsíčního rodinného příjmu. Do výdajů na bydlení patří nejenom nájemné, ale rovněž výdaje za vodu, elektřinu a plyn. Nejnižší výdaje za bydlení mají v průměru domácnosti v Maltě (11,9 % z rodinného rozpočtu), Portugalsku (16,5 %), Bulharsku (16,6 %), Kypru (19,3 %), Slovinsku (19,5 %), Estonsku (19,7 %), Španělsku (21,2 %), Rakousku (21,6 %), Maďarsku (21,6 %), Islandu (21,7 %), Rumunsku (22,3 %), Polsku (23,1 %). Nejvyšší výdaje za bydlení mají domácnosti v Dánsku (29,3 %), Finsku (27,1 %), Švédsku (27,0 %), Česku (26,3 %), Slovensku (25,6 %), Francii (25,6 %), Velké Británii (25,5 %), Nizozemí (24,5 %) a Lucembursku (24,5 %).
Výdaje za jídlo jsou ve východní Evropě výrazně vyšší
Občané ve vyspělých západoevropských zemích mají vyšší výdaje za volný čas, vybavení domácnosti apod. než občané ve východní Evropě. Tento rozdíl je způsoben především výdaji za jídlo a pití. V západní Evropě tvoří výdaje za jídlo a pití cca 10 % až 12 % rodinných výdajů. Ve východní Evropě více než 20 %. Např. v Lucembursku (8,3 %), Velké Británii (9,3 %), Rakousku (10 %), Irsku (10,2 %), Dánsku (11,3 %), Německu (11,7 %), Nizozemí (12 %) a Švédsku (12,1 %). Naproti tomu Polsku (18,5 %), Estonsku (19,0 %), Lotyšsku (19,2 %), Bulharsku (19,7 %), Rumunsku (27,5 %).
Vlastní spoření na penzi hraje důležitější roli
Vlastní zajištění na penzi vnímají především Západoevropané velmi zodpovědně. Demografické změny a rostoucí veřejný dluh zemí jsou důvodem, proč státy nebudou moci v budoucnu zajistit občanům stejnou životní úroveň v penzi jako je tomu nyní. Zodpovědní občané chápou, že kdo si bude chtít užít penze, ten musí vzít zodpovědnost do svých rukou. Spoléhat na stát se nelze. Z těchto důvodů stoupají rodinné výdaje na zajištění na penzi. Nejdříve začínají spořit a investovat na penzi Britové, v průměru již před třicátým rokem věku. V Británii si na penzi spoří více než 80 % všech občanů.
Další články k tématu Jak žijí Evropané?
