Ekonomická prosperita prodlužuje délku života
čtení na 2 minuty
Životní úroveň občanů členských zemí EU se zvyšuje. Úroveň bydlení stoupá, zlepšuje se vybavení domácností a výdaje za zábavu a dovolenou rostou. Když se daří domácí ekonomice, tak proudí i více peněz do zdravotnictví. Kvalitnější lékařská péče je hlavním důvodem, proč se zvyšuje střední délka života.
Dnešní novorozenci mají velkou naději se dožít vyššího věku než jejich rodiče a prarodiče. Naděje dožití při narození (střední délka života při narození) udává počet let, který se v průměru dožije novorozenec za předpokladu, že se po celou dobu života nezmění řád vymírání a další sledované demografické ukazatele. Nejchudší obyvatelé Afriky mají v průměru život o polovinu kratší než občané Evropské unie. Možnosti zdravotní péče a výživy jsou nesrovnatelně horší. Střední délka života je tak v některých afrických zemích okolo 40 let (např. v Angole, Zambii, Lesothu nebo Mosambiku).
Související
- Ekonomické rozdíly mezi vyspělejší západní Evropou a východní Evropou dokumentují i vyšší výdaje na zdravotnictví v západní Evropě. Střední délka života žen i mužů je v západoevropských zemích vyšší o několik let než ve východoevropských zemích. Ekonomická vyspělost výrazně ovlivňuje i střední délku života.
- Výdaje na zdravotní péči jsou v paritě kupní síly na jednoho obyvatele v zemích Beneluxu nebo Skandinávie čtyřnásobně vyšší než v Pobaltských zemích, Polsku a Maďarsku.
Rozdíly v naději dožití u žen
Střední délka života novorozence u žen je dle publikace „Statistisches Jahrbuch 2014 (Das Bundesamt BRD)“ nejvyšší ve Francii (86,1 let), Itálii (85,6 let), Španělsku (85,4 let), Lucembursku (83,8 let), Finsku (83,7 let), Rakousku (83,6 let), Portugalsku (83,6 let), Švédsku (83,6 let) a Velké Británii (83,6 let). Nejnižší střední délka života u žen je v Bulharsku (77,9 let), Rumunsku (78,2 let), Maďarsku (78,7 let), Lotyšsku (78,9 let), Litvě (79,6 let) a Slovensku (79,9 let). Střední délka života žen v Česku (81,2 let) je devátá nejnižší ze zemí EU.
Rozdíly v naději dožití mužů
Střední délka života novorozence u mužů je dle publikace „Statistisches Jahrbuch 2014 (Das Bundesamt BRD)“ nejvyšší v Itálii (80,4 let), Švédsku (79,9 let), Španělsku (79,5 let), Velké Británii (79,5 let), Nizozemí (79,3 let), Francii (79,2 let), Lucembursku (79,1 let), Irsku (78,7 let) a Německu (78,6 let). Nejnižší střední délka života mužů je v Litvě (68,4 let), Lotyšsku (68,9 let), Bulharsku (70,9 let), Rumunsku (71,1 let), Estonsku (71,5 let) a Maďarsku (71,6 let). Střední délka života mužů v Česku je (75,1 let) je desátá nejnižší z členských zemí Evropské unie.
Kvalitní zdravotní péče prodlužuje život
Především kvalitní zdravotní péče v členských zemích EU má za následek rostoucí střední délku života. Vždyť průměrná délka života se za posledních 50 let značně zvýšila. Do roku 1850 bylo zvyšování střední délky života způsobeno především snižováním předčasných úmrtí. V posledních desetiletích je hlavní příčinou zvyšování průměrné délky života zlepšení zdravotního stavu občanů starších 65 let. Zdravotní péče je však neustále nákladnější. Proto je nejkvalitnější zdravotní péče v ekonomicky nejvyspělejších zemích EU. Ekonomická prosperita tedy pro většinu občanu znamená i delší život.
Další články k tématu Jak žijí Evropané?
