Lovells: Vyhnout se převzetí soudní obsílky bude od července téměř nemožné

Běžní občané se budou muset mít od července na pozoru a bedlivě sledovat, kam jim úřady doručují poštu. Pokud jim totiž úřad nebo soud zašle úřední dopis, který si nevyzvednou, může to způsobit řadu závažných problémů. Důvodem je souhrnná novela občanského soudního řádu, správního řádu a zákona o správě daní a poplatků a nový zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, které přicházejí se zásadními změnami. Snaží se jednou provždy vyřešit problémy s doručováním soudních obsílek a jiných úředních písemností, u nichž se nepodařilo adresáta osobně zastihnout.

„Nepodaří-li se poštovnímu doručovateli zásilku adresovanou do vlastních rukou osobně předat adresátovi, zanechá mu doručovatel v místě doručení výzvu s upozorněním, kde se zásilka nachází, stejně jako tomu bylo doposud. Pokud si ovšem adresát zásilku do deseti dnů od uložení výzvy (do 15 dnů v případě komunikace s finančním úřadem) nevyzvedne, považuje se zásilka posledním dnem lhůty za doručenou a bude vhozena adresátovi zpět do jeho schránky a nebude jako dříve vrácena odesílateli,“ sdělila advokátka Markéta Tvrdá z advokátní kanceláře Lovells.

Pokud nebude adresát zastižen na místě v případě soudních zásilek, které nejsou adresovány do vlastních rukou, budou tyto vhozeny do schránek rovnou, a nebudou, jako tomu bylo doposud, zanechávány sousedům či vraceny odesílateli. „Takovéto doručení může mít v případě neseznámení se s obsahem zásilky vážné důsledky na postavení adresáta. Státním orgánem mu mohou být uloženy povinnosti bez ohledu na to, zda o nich má tento adresát povědomí,“ dodala Markéta Tvrdá.

Konec prodlužování soudního řízení nepřevzetím zásilky

Nejvíce důsledky novely pocítí subjekty, které se, ať již úmyslně či neúmyslně, nevyskytují na adresách svého trvalého bydliště či zápisu v obchodním rejstříku. „Doposud musel soud složitě pátrat po tom, kde se účastník fakticky zdržuje a kam by mu mohl co nejúčinněji písemnost doručit. Pokud se mu to ani za součinnosti jiných úřadů a subjektů nepodařilo, byla zásilka buď uložena a aplikovala se ustanovení o náhradním doručení, a nebo byla zásilka vrácena soudu jako nedoručitelná,“ řekla advokátka Markéta Tvrdá.

Lidé, ale i firmy tohoto procedurálního postupu mnohdy zneužívali a přebírání obsílky se cíleně vyhýbali. Prodlužovali tak soudní řízení či se snažili vyhnout správnímu řízení u policie či jiného úřadu. Tomu je nyní konec. Od 1. července budou veškeré úřední listiny (soudní zásilky a zásilky od správních úřadů včetně finančního úřadu) adresované do vlastních rukou po uplynutí příslušné lhůty vhozeny do schránky a považovány za doručené.

Jinými slovy zásilka se po splnění zákonných podmínek považuje za doručenou, i když si ji adresát nevyzvedl nebo nepřečetl. „Nemá-li adresát schránku, bude zásilka vrácena soudu a vyvěšena na úřední desce soudu. Zásilka bude 10. dnem od vyvěšení na úřední desce považována za doručenou, bez ohledu na to, zda si adresát zásilku vyzvedl nebo přečetl,“ uvedla Markéta Tvrdá.

Chybná adresa v registrech může způsobit značné problémy

Adresou pro doručování písemné korespondence v soudních věcech je u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel. U fyzické osoby-podnikatele je to pak adresa místa podnikání a u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku (obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík atd.), nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě uzavřené těmito podnikateli.

„V důsledku nové úpravy postupů doručování, která předepisuje doručení na registrovanou adresu adresáta, je tedy vhodné se ujistit, že adresa registrovaná v obchodním či živnostenském rejstříku je v souladu s aktuální adresou sídla, respektive místa podnikání podnikatele,“ řekla advokátka Markéta Tvrdá. Také občané by si měli uvědomit, že pokud se zdržují jinde než na adrese, která je registrována v systému evidence obyvatel, budou jim soudní zásilky chodit právě na tuto registrovanou adresu. „Pokud si tyto osoby nezajistí pravidelnou kontrolu svých schránek, hrozí jim, že důležité soudní zásilky budou doručeny bez vědomí adresáta se všemi negativními důsledky z toho vyplývajícími,“ upozornila Markéta Tvrdá.

V případě, že se adresát doví o doručení zásilky, aniž se s ní mohl seznámit, umožňuje mu občanský soudní řád, stejně jako správní řád a zákon o správě daní a poplatků, domáhat se neúčinnosti takového doručení. Návrh je však potřeba podat nejpozději do 15 dní ode dne, kdy se adresát o doručení dověděl. „Pro soud však nebude omluvitelným důvodem to, že se osoba na uvedené adrese nezdržuje. Naopak omluvitelným důvodem pro fyzické osoby by mohlo být to, že osoba byla na dovolené, v nemocnici či podobně, což bude muset být prokázáno. U právnických osob se však důvody budou hledat obtížně,“ upozornila Markéta Tvrdá.

Přicházejí datové schránky – zmizí „obálky s pruhem“

Ještě obezřetnější budou muset být firmy, konkrétně právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Na začátku července bude spuštěn provoz informačního systému tzv. datových schránek. Tato novinka v komunikaci mezi orgány státní moci – tedy například soudy, policií, finančními úřady a podobně – a soukromými osobami má za cíl úplně odstranit klasickou papírovou poštovní korespondenci. Fakticky tak skončí doručování obálek s pruhem.

Svým fungováním je datová schránka trochu podobná e-mailové schránce, protože rovněž slouží k doručování dokumentů. „Stejně jako do e-mailové schránky se i do datové schránky budete dostávat prostřednictvím uživatelského jména a hesla. Prostřednictvím datové schránky ale budete mít možnost komunikovat pouze s orgány veřejné moci, nikoli s jakoukoli osobou. Zákon o elektronických úkonech vzájemnou komunikaci mezi soukromými osobami neupravuje,“ uvedla advokátka Markéta Tvrdá.

Úřední dokumenty budou právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku doručovány téměř výhradně do datových schránek. „Do konce září bude mít totiž každá právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku ministerstvem vnitra datovou schránku zřízenu automaticky. Pokud se do ní do 15 dní ode dne doručení přihlašovacích údajů nepřihlásí, schránka se posledním dnem této lhůty zaktivuje. Po aktivaci již budou úřady komunikovat s dotyčným subjektem pouze jejím prostřednictvím,“ vysvětlila Markéta Tvrdá.

Jiným právnickým osobám, tedy těm nezapsaným do obchodního rejstříku, a fyzickým osobám včetně podnikajících fyzických osob bude datová schránka zřízena ministerstvem vnitra na základě jejich žádosti do 3 pracovních dnů.

Datové schránky bude třeba pravidelně kontrolovat

Doručování písemností do datové schránky se bude považovat za doručení do vlastních rukou. Majitelé by proto měli své datové schránky aktivovat ihned po doručení přihlašovacích údajů. „Schránky je dobré kontrolovat alespoň jednou týdně. V opačném případě se dotyčný subjekt vystavuje stejným rizikům jako v případě nevyzvednutí papírové obsílky,“ upozornila Markéta Tvrdá. Případně lze aktivovat službu notifikace o doručení datové zprávy prostřednictvím SMS oznámení, které adresát obdrží na svůj mobil.

V zásadě bude dokument uložený v datové schránce považován za doručený v okamžiku přihlášení osoby, která má povolení přístupu k dokumentu. Po tomto přihlášení se má za to, že je adresát s dokumentem seznámen. „Pokud se tato osoba nepřihlásí do datové schránky do 10 dnů od doručení dokumentu do schránky, dokument se považuje za doručený posledním dnem 10denní lhůty. Tato zásada se uplatní například u žalob, různých výzev, upozornění a tak dále, a naopak se neuplatní tam, kde zákon neumožňuje náhradní doručení, například u předvolání k přípravnému jednání, u doručení platebního rozkazu či evropského platebního rozkazu,“ upřesnila advokátka Markéta Tvrdá.

Zdroj: Lovells

ČTK