Alois Rašín
štítek Politika čtení na 2 minuty
JUDr. Alois Rašín patří k velmi významným českým osobnostem. Narodil se v Nechanicích nedaleko Hradce Králové. Vyrostl v rodině pekaře společně s dalšími osmi sourozenci. Po základní škole studoval na gymnáziu v Novém Bydžově, Broumově a Hradci Králové. Úspěšně odmaturoval v roce 1886. Po absolvování gymnázia začal studovat v Praze Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Zanedlouho ovšem přestoupil na právnickou fakultu. Politicky angažovat se začal už v době studia na Karlově univerzitě
V době dokončení vysokoškolského studia sepsal brožurku České státní právo. Tato kniha byla úřady často zabavována a Rašín byl za toto dílo vyšetřován. Aktivně se zapojil do hnutí radikální studentské mládeže. Později se stává jedním z vůdců už takzvané Omladiny. Proces, který byl pak s Omladinou veden, byl pro Rašína osudný, 14. února roku 1894 byl odsouzen na dva roky vězení a byl mu odebrán vysokoškolský titul. Byl vězněn na Borech u Plzně, v listopadu roku 1895 byl však amnestován a dostal zpět i titul doktora práv. Během svých studií sympatizoval zejména s politickou stranou mladočechů. S názory mladočechů se posléze rozešel a začal se podílet na založení Radikálně státoprávní strany a přeměně Radikálních listů v deník. Po neúspěchu ve volbách do Vídeňského parlamentu se ale z aktivní politiky stáhl a založil advokátní kancelář. Jako politik byl významný, zastupoval například Živnobanku. Do politiky se Alois Rašín vrací až v roce 1907, kdy se spojuje s Karlem Kramářem. Také se začal podílet na reorganizaci Národní strany svobodomyslné (mladočeské). Záhy se stává místopředsedou vlády.
Když v roce začala 1914 první světová válka, Rašín se opět aktivně zapojil do odboje jako člen organizace Mafie. Po roce byl opět zatčen v procesu, který trval od 6. prosince 1914 do 3. července 1916. Byl vězněn společně i se svými kolegy Karlem Kramářem, Vincencem Červinkou a Josefem Zamazalem, a odsouzen k trestu smrti pro velezradu a vyzvědačství. Před popravou byl naštěstí zachráněn, když se stal císařem Karel I. na rakousko-uherském trůně. Trest nebyl amnestován, ale nejprve byl zmírněn na deset let. Po dialozích s opozičními silami bylo rozhodnuto o amnestii, i když o milost nepožádal. Proces během první světové války nejvíce zvýraznil kult Rašínovi osobnosti a stal se tak v očích veřejnosti národním hrdinou. Po udělení amnestie se Rašín opět aktivně zapojuje do politického života. Opět mu byl už po druhé vrácen titul, který mu byl v procesu také odebrán. Dne 28. října roku 1918 spolu s Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vavro Šrobárem vyhlašuje samostatný stát. Rašín je také autorem významného textu prvního zákona.
Nejprve se měl Rašín stát ministrem vnitra, ale on raději přijal funkci ministra financí. V této funkci setrval až do 7. července 1919. Během své funkce získal Rašín pověst budovatele a stabilizátora státních financí. Ministrem financí se stává znovu v první Švehlově vládě. Nadále podporuje politiku rozpočtové úspory a politiku deflace. 5. ledna 1923 se Alois Rašín stal obětí atentátu. Zákeřně ho u jeho bytu postřelil do zad anarchista Josef Šoupal. Šoupal byl členem komunistické strany. Rašín bojoval o svůj život až do 18. února, ale marně.
