Abraham Harold Maslow

Maslow v ní zobrazoval lidské potřeby jako pyramidu, na které vysvětluje, že člověk nejdříve potřebuje uspokojit své fyziologické potřeby – hlad a žízeň, potřebu bezpečí, jistoty, potřebu sounáležitosti, uznání, úcty a nakonec potřebu seberealizace. Obecně je platné, že potřeby v nižších patrech pyramidy jsou pro lidi významnější a musí být alespoň částečně uspokojeny tak, aby člověk mohl přejít k potřebám na vyšší úrovni. V praxi to znamená, že člověk potřebuje mít nejprve zajištěny základní potřeby, potřebuje dýchat, mít co jíst, co pít, mít domov a přátele a až teprve potom se zajímá o potřeby na vyšší úrovni. Poté už předchozí uspokojené potřeby nevnímá jako svoji prioritu. Tohoto členění potřeb mohou využívat například manažeři v systému hodnocení a motivování svých pracovníků. Musí umět odhadnout, na jaké úrovni pyramidy se zaměstnanec vyskytuje a podle toho mu navrhnout odměnu tak, aby jeho potřeby byly co nejvíce a nejlépe uspokojeny. Jenom tak dochází ke správné motivaci zaměstnanců. Těžko byste motivovali svého zaměstnance k vysokému pracovnímu výkonu, pokud byste mu nabídli možnost pracovat ve vlastní prestižní kanceláři a on by přitom neměl pořádně zajištěné bydlení. Takové jednání by mohlo mít až demotivační charakter a zaměstnanec by vám brzy utekl ke konkurenci. Za nejvyšší stupeň považuje Maslow potřebu seberealizace, kterou označuje jako lidské snažení uskutečnit své schopnosti a záměry. Seberealizací naplníme náš potenciál a staneme se tím, kým se máme stát. Seberealizované lidi vidí Maslow jako ty, kteří vnímají dobře skutečnost a snášejí nejistotu, dokáží přijímat sebe i druhé takové, jací jsou, chovají se i myslí spontánně, dokáží se zaměřit více na problém než na sebe samé, mají smysl pro humor, jsou tvořiví a dokáží odolávat společenským nátlakům, záleží jim na prospěchu lidstva, vysoce oceňují základní životní prožitky, disponují dostatečnými mezilidskými vztahy, a dokáží pohlížet na život objektivně. Hlavním Maslowovým dílem je jeho kniha „Motivace a osobnost“ („Motivation and Personality“) . Je také autorem výroku „Každý nový nápad vypadá zpočátku bláznivě“ či „Čím člověk může být, tím také musí být. Musí být věrný své přirozenosti. Na této úrovni jsou rozdíly mezi jednotlivci největší.“ Ačkoliv je Maslowova teorie všeobecně přijímána, najde se samozřejmě i kritika, která ukazuje na některé její nedostatky. Objevují se názory, že tato teorie neplatí pro všechny, což se dozajista nedá vyvrátit. Najdou se lidé, pro které jsou daleko důležitější potřeby na vyšší úrovni pyramidy a to i přesto, že jejich základní potřeby nebyly dosud naplněny. Dále se často uvádí, že tato teorie se vztahuje k mužům a tudíž je možné, že ženská teorie potřeb by vypadala poněkud jinak.

Hana Hutlová