EU: Čtvrtina mladistvých si přivydělává při zaměstnání
štítek Osobní finance čtení na 3 minuty | přečteno 261×
V členských zemích Evropské unie si čtvrtina mladistvých v roce 2023 přivydělávala při škole. Pro některé studenty je vlastní příjem nutností k pokrytí finančních nákladů spojených se studiem, pro jiné sbírání pracovních zkušeností či startem pracovní kariéry a někteří si chtějí vydělat na splnění nějakého svého finančně dosažitelného snu. Ve kterých zemích pracuje nejvíce mladistvých?
Nejvíce mladiství během školy dle Eurostatu (New Articles, from 25. 11. 2024: „A quarter of young people employed while in education“) pracovali v roce 2023 v Nizozemí (74,5 %), v Dánsku (52,6 %), v Rakousku (46,2 %), v Německu (45,4 %) a ve Finsku (42,9 %). Nejméně potom při škole pracovali studenty v Rumunsku, na Slovensku, v Maďarsku, v Bulharsku a v Řecku, kdo pracuje při studiu méně než 7 % studentů. V Česku při studiu pracovalo 9 % studentů. Jaké daňové podmínky platí pro pracující studenty v Česku?
Související
Sleva na studenta byla zrušena
Ještě za rok 2023 měli výdělečně činní studenti v Česku nárok na daňovou slevu na studenta, která činila 335 Kč měsíčně a 4020 Kč za celý kalendářní rok. V roce 2024 však mají výdělečně činní studenti nárok pouze na základní daňovou slevu na poplatníka výši 30840 Kč za rok nebo 2570 Kč měsíčně při výpočtu čisté mzdy nebo čisté odměny.
Studenti mají vyřešen pojistný vztah
Pro účely placení zdravotního pojištění jsou studenti státními pojištěnci a zdravotní pojištění za ně platí stát. To mimo jiné znamená, že se na ně nevztahuje povinnost dodržení minimálního vyměřovacího základu, pokud je jejich hrubá měsíční mzda nebo hrubá měsíční odměna nižší než minimální mzda platná pro plný úvazek. V roce 2025 bude činit minimální měsíční mzda platná pro plný úvazek 20800 Kč, což je zároveň minimální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění. Při práci na zkrácený úvazek nebo na některou z pracovních dohod může být hrubá mzda nebo hrubá odměna nižší než 20800 Kč. U zaměstnanců, kteří nejsou státními pojištěnci, se přitom provádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu. U zaměstnanců, kteří jsou státními pojištěnci, se vypočítá zdravotní pojištění klasicky, tj. zaměstnanec platí 4,5 % a zaměstnavatel 9 %.
Neplacení pojistného z pracovních dohod
V Česku si často studenti přivydělávají na některou z pracovních dohod. Když je hrubá měsíční odměna do limitu, tak se z pracovních dohod neplatí sociální a zdravotní pojištění. V roce 2025 se neplatí z dohody o provedení práce sociálního pojištění a zdravotní pojištění, jestliže je hrubá měsíční odměna 11499 Kč a méně. Z dohody o pracovní činnosti se neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění, pokud je hrubá měsíční odměna 4499 Kč a méně.
TIP: Kalkulačka dohody o provedení práce 2025
Podnikání při studiu je vedlejší činnosti
V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti při studiu se jedná pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, takže nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, tak jako v případě výkonu hlavní činnosti. Při nižším zisku, což je většinou případ i podnikajících studentů, se jedná o značnou úsporu na pojistném. Sociální i zdravotní pojištění se totiž vždy vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je pro výpočet zdravotního pojištění 50 % daňového základu a pro výpočet sociálního pojištění 55 % daňového základu. Když je hrubý zisk z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, tak se dokonce sociální pojištění vůbec neplatí. Pro celý kalendářní rok 2025 je limitem pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti hrubý zisk do 111736 Kč. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.
