Americký Fed znovu ponechal sazby beze změny
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty
Na letním zasedání Fedu nikdo neočekával, že Jerome Powell sazby sníží. Investoři však pozorně sledovali prohlášení Fedu a následnou veřejnou tiskovou konferenci šéfa Fedu, aby vyčetli, kdy se dočkáme tolik očekávaného prvního snížení sazeb. Powell neřekl prakticky nic nového, ale trhům to stačilo k tomu, aby nadále silně věřily, že první snížení sazeb nastane v září.
Potvrzení apolitičnosti Fedu
Před zasedáním Fedu se objevily spekulace, že by Fed mohl své sazby snížit již teď. Někteří analytici totiž upozorňovali na to, že efekt zvýšených sazeb se již dávno projevuje v reálné ekonomice. Jelikož ekonomika je setrvačný stroj, na snížení sazeb už je pozdě, protože míříme do recese. Obavy z recese rozptýlila poslední čísla amerického HDP za druhé čtvrtletí. Amerika dosáhla silného růstu na úrovni 2,8 %. Fed se tak zachoval racionálně a sazby nesnížil.
Související
Překvapivé snížení sazeb v červenci by totiž značně pomohlo demokratické kandidátce na amerického prezidenta Kamale Harrisové. Trhy by jistě toto gesto ocenily růstem a není lepší argument pro demokraty než dobrá ekonomická situace vyjádřená rostoucími trhy. Jelikož velká část Američanů si na důchod spoří formou nákupu akcií, výše amerických akcií přímo ovlivňuje výši důchodu. Dobrý důchod je silný argument při rozhodování, kterému kandidátovi dát hlas. Fed však na politické hrátky nepřistoupil a raději zvolil status quo.
Problém pro ostatní centrální banky
Rozhodnutí Fedu ponechat sazby na stávající úrovni komplikuje situaci ostatním centrálním bankám. Dnes zasedá jak naše ČNB, tak i Bank of England. Bank of England by měla podle očekávání oznámit dnes první snížení sazeb. Pravděpodobnost, že tak učiní, však trochu klesla, protože toto rozhodnutí by výrazněji oslabilo britskou libru.
Pro ČNB je situace ještě komplikovanější, protože česká úroková sazba začíná být již výrazně nižší než ta americká. Pokud by ČNB snížila na svém zasedání sazby o dalších 25 bazických bodů, rozdíl mezi českými a americkými sazbami by dosáhl již 100 bazických bodů. Tím pádem by začalo být mnohem výhodnější spořit v amerických dolarech než v českých korunách.
