Nová krize eura na obzoru

štítky Investice Měnová politika přečtete do minuty

foto: Pixabay, ilustrační fotografie

ECB je ze všech velkých centrálních bank nejméně nakloněná zvedání úrokových sazeb. Stojí za tím obava, že jakýkoliv zásah by mohl znovu obnovit vnitřní krizi eura. Příčina této krize je v podstatě pořád stejná, ekonomiky jednotlivých evropských států jsou pro používání jednotné měny totiž příliš rozdílné.

Maastrichtská kritéria

Problém velké heterogenity měla vyřešit Maastrichtská kritéria, jejichž cílem bylo zajistit, aby ekonomiky různých států používajících euro postupem času konvergovaly, čili dostávaly se na stejnou ekonomickou úroveň. K tomu měly posloužit čtyři základní podmínky: cenová stabilita (státy mají mít obdobnou inflaci, kdy roční průměr nesmí překročit o 1,5 procentního bodu průměrnou roční inflaci tří států s nejmenšími hodnotami), stabilita devizového kurzu, konvergence úrokových sazeb a veřejné finance (státní dluh nesmí být větší než 60 % HDP a státní deficit vyšší než 3 %). Přestože před pandemií zejména sektor veřejných financí tato kritéria nesplňoval, krizi v roce 2009 způsobenou řeckým státním dluhem euro ustálo. Podívejme se však na jiný aktuální problém inflace.

Rozdíly mezi zeměmi

Údaje pro srovnání jsme vzali z ekonomického webu Tradingeconomics.com. V zemích eurozóny, kde je velmi malá inflace, byla její lednová čísla následující: 2,9 % Francie, 3,3 %, Portugalsko a 3,6 % Lucembursko. Naopak státy s největší inflací byly 8,4 % Slovensko, 7,5 % Belgie a 7,4 % Litva. Přestože každá země používá jiný spotřební koš, pouze změnou jeho složení nebo metodiky výpočtu nelze tak velké rozdíly vysvětlit. Čím větší budou, tím víc poroste napětí mezi státy s nízkou a těmi s vysokou inflací. Ty druhé budou volat po rychlejším zvyšování úrokových sazeb, což si ty s nižší inflací přát nebudou, protože by to ohrozilo jejich ekonomický růst po pandemii. Toto napětí mezi jednotlivými státy bude stoupat, hlavně v důsledku tlaku obyvatel států, kde inflace znehodnocuje jejich úspory. Brzy tu můžeme mít silnou vnitřní krizi eurozóny.

Matěj Široký

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí