Regulace nebo deregulace?
štítek Realitní trh čtení na 3 minuty
V současné době se ve sněmovně konají velmi živé debaty ohledně tématu deregulace nájemného. Deregulace by měla proběhnout v roce 2010, ODS by se však chtěla zasadit o deregulaci okamžitou, což nejspíše nebude možné, jelikož v opozici stojí jak ČSSD, tak KSČM. Kdo je ve větší nevýhodě – nájemci či majitelé bytů?
Sociální demokraté a komunisté určitě nepodpoří návrh občanských demokratů, který se týká ukončení regulace nájemného před rokem 2010. Mají k tomu jistě pádné důvodu – jedním z hlavních je obrana sociálně slabých jedinců, kteří by mohli skončil ve vážných finančních potížích, možná i bez střechy nad hlavou. Dalším negativním důsledkem by byl možný zvýšený zájem zahraničních spekulantů s nemovitostmi.
Věcný záměr se týká výše nájmu, která by se určovala dohodou mezi pronajímatelem a nájemníkem. Čili nejednalo by se o regulaci ceny nájemného, ale o stanovení tržní ceny. Pokud by nájemník nesouhlasil s navrženou cenou, mohl by majitel podat soudu návrh na zvýšení činží na úroveň obvyklou v daném místě. Kdyby mu dal soud za pravdu, zvýšené nájemné by platilo zpětně od okamžiku podání návrhu k soudu. Dalším bodem k projednávání byl zákaz odchýlení volného tržního nájmu po roce 2010 od místně obvyklého nájemného, což znamená za kolik je možno pronajmout daný byt v daném místě, stavu a čase. Bohužel neexistují podklady pro to, abychom věděli, kolik to má právě být, jelikož trh s nemovitostmi nefungoval na bázi volného působení tržních sil. Asi i z tohoto důvodu nakonec poslanci odstoupili od daného návrhu.
Samozřejmě je to jedna mince, která má dvě strany. Jednotlivé strany reprezentují nájemníky – Občanské sdružení nájemníků – a vlastníky pronajímaných bytů – Občanské sdružení majitelů domů. Politické strany, které nesouhlasí s tímto návrhem chtějí chránit především nájemníky. Panuje tu všeobecný názor, že se schválením tohoto zákona by byli v nevýhodě sociálně slabí a majitelé by se mohli bez ostychů chovat jako vykořisťovatelé. Mnohé rodinu už v tuto dobu dávají za nájem větší část svých příjmů, situace je nadále velmi špatná a mohla by se stát neúnosnou.
Strana druhá a to přesně majitelé bytů s regulovaným nájemným nejsou spokojeni s dosavadní legislativou. V mnohých případech nájemné nepokrývá výdaje spojené se správou domu. Proč by sociálně slabá rodina měla bydlet na poměrně lukrativním místě v Praze, určitě by se našlo mnoho zájemců, kteří by ochotně zaplatili dvojnásobnou, trojnásobnou i mnohonásobnou cenu za možnost bydlet v takové lokalitě. V tuhle chvíli je na každém, jaké sociální cítění má a jak moc zastává kapitalismus, který v našem sociální-právní státě prý už několik funguje. Už roku 2006 začal být uplatňován program, který měl připravit na deregulaci nájemného v roce 2010, tím způsobem, že se meziročně vždy zvýšilo nájemné v průměru o 14,2 procenta, aby právě v roce 2010, kdy se deregulace plně zbavíme, nebyl rozdíl ve výši nájemného tak zdrcující.
Tato připravovaná změna se dotkne asi 800 000 bytů, jen v Praze se jich nachází přes 160 000. Lidé, kteří obývají tyto byty, nejsou touto změnou nadšeni. Nabízí se jim několik řešení – buď si za bydlení připlatit, koupit byt do svého vlastnictví nebo se přestěhovat do levnějšího. V současné době je vše v jednání a bez jistých úprav nebude zřejmě deregulace možná – čili schválena. Snad můžeme jen doufat, že zákonodárci najdou kompromis mezi nájemníky a vlastníky a znění zákona bude co nejméně zneužitelné jak jednou, tak druhou skupinou. Ale především – doufejme, že se dohodnou mezi sebou a ujasní si, co je předmětem jejich mnohdy neplodných debat – blaho občanů této země.
