Zdravotní problémy a finance

štítek Pojištění čtení na 3 minuty

foto: Pixabay, ilustrační fotografie

Dlouhodobé zdravotní problémy přináší i finanční starosti. Již při průměrném příjmu je finanční propad značný. Případné přiznání invalidního důchodu prvního stupně řeší totiž situaci jenom částečně, neboť invalidní důchod prvního stupně zpravidla nedosahuje ani 9 tisíc korun.

Pro zodpovědné občany je vlastní komerční pojištění pro případné zdravotní problémy naprostou samozřejmostí. A to i pro rodiny, které splácí hypotéku a případně další úvěry či leasingy a finanční rozpočet mají velmi napnutý. Pojištění by mělo krýt zejména delší nemocnost a invaliditu.

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel

V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti pobírají zaměstnanci náhradu mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel, od 1. 7. 2019 již od prvního dne pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy náleží pouze za hodiny, které měly být pro zaměstnance pracovními. Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti náleží nemocenská, kterou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.

Jak vysoká je nemocenská?

Výše nemocenské závisí na dosahovaném rozhodném příjmu. Při výpočtu nemocenské však dochází k redukci denního vyměřovacího základu, proto s rostoucím příjmem klesá náhradový poměr. V roce 2019 se do první redukční hranice (do 1 090 Kč) započítává neredukovaný denní vyměřovací základ z 90 %, ve druhé redukční hranici (od 1 090 Kč do 1 635 Kč) se započítává z 60 % a ve třetí redukční hranici (od 1 635 Kč do 3 270 Kč) z 30 %. Denní nemocenská v prvních 16 dnech následně činí 60 %, v dalších 30 dnech potom 66 % a v dalších dnech 72 %.

Přestože je výpočet dlouhodobé nemocenské výhodnější, než tomu bylo v minulosti, kdy byla sazba stále 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu, tak pořád značně klesá měsíční příjem z důvodu nemoci, jak je vidět z přiložené tabulky. S rostoucím příjmem je přitom výpočet z důvodu redukce méně výhodný.

  • U hrubé mzdy 20 000 Kč činí hrubý náhradový poměr 55,85 %.
  • U hrubé mzdy 100 000 Kč činí hrubý náhradový poměr 33,91 %.

Standardní maximální podpůrčí doba pro výplatu nemocenské činí 380 dní.

Hrubá mzda Nemocenská za 30 dní (od 15. kalendářního dne nemoci)
20 000 Kč 11 170 Kč
30 000 Kč 16 746 Kč
40 000 Kč 21 068 Kč
50 000 Kč 24 716 Kč
75 000 Kč 29 366 Kč
100 000 Kč 33 912 Kč

Invalidní důchod I. stupně – s čím počítat?

V Česku jsou vypláceny invalidní důchody prvního stupně, druhého stupně a třetího stupně. Zejména invalidní důchody prvního stupně a druhého stupně jsou však nízké. U občanů pobírajících invalidní důchod prvního a druhého stupně se totiž předpokládá, že budou stále pracovat a vykonávat práci odpovídající jejich zdravotnímu stavu. Doba pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně se ani nepočítá do doby pojištění ovlivňující výši starobního důchodu. I s ohledem na výši starobního důchodu je pro invalidní důchodce prvního a druhého stupně vhodné pracovat a z příjmu odvádět sociální pojištění. Někteří invalidní důchodci však již nemohou vykonávat svoji práci nebo mají problém s uplatněním na trhu práce. Vyjít pouze s invalidním důchodem prvního či druhého stupně je však velmi složité. Měsíční částku invalidního důchodu ovlivňují nejenom rozhodné příjmy před přiznáním invalidity, ale i získaná doba pojištění.

Např. při získání doby pojištění v rozsahu 44 let činí invalidní důchod I. stupně u průměrné mzdy za odpracované roky ve výši 20 000 Kč částku 6 757 Kč, u průměrné mzdy za odpracované roky ve výši 40 000 Kč potom částku 7 901 Kč a u průměrné mzdy ve výši 70 000 Kč částku 9 617 Kč.

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí