Velká Británie stále balancuje na hraně brexitu bez dohody. Odložení data odchodu z EU tak začínázískávat stále jasnější obrysy

čtení na 2 minuty

Premiérce Mayovése po čtvrtečních vyjednáváních opět nepodařilo prosadit změny v dohodě, která stanoví podmínky odchodu Britů z EU. Tento neúspěch zvyšuje pravděpodobnost tvrdé variantyodchodu Spojeného království z EU již 29. března. Odložení data aktivace článku č. 50 Lisabonské smlouvy se proto poslední dnyskloňuje ve všech pádech. Podle studie analytiků společnosti Euler Hermes by se přechodné tranzitní období odchodu Spojeného království z EU mohlo protáhnout až do roku 2021.

foto: pixabay.com, ilustrační fotografie

Za hlavní zdroj nesouladu mezi zastánci tvrdého brexitu je považováno uspořádání severoirské hranice – tzv. irská pojistka (Irishbackstop) a právě pozměňující návrhy, které měly podobu irské pojistky upravovat, nebyly po čtvrtečním jednání v britské Dolní sněmovně odsouhlaseny. Přestože z britského parlamentu opakovaně zaznělo, že finální datum odchodu se nebude dále odkládat, analytici stále předpokládají dohodu o řešení na poslední chvíli, které zamezí neřízenému odchodu Británie z EU. Předpokládají se tři různé horizonty dalšího možného vývoje situace: ratifikace již existující dohody o brexitu, umožňující Spojenému království opustit celní unii až po předem určeném datu, dále potom možnost druhého referenda o odchodu Británie z eurozóny a nakonec dojednání tzv. měkčí varianty brexitu, spojené se změnami v rozložení politických sil v Británii.

Přestože se pro tuto chvíli stále spíše nepočítá s aktivací pohotovostního režimu tzv. varianty pádu z útesu (cliff-edgescenario), nejistota související s obchodními podmínkami a s podmínkami odchodu samotného bude stále vzrůstat. Je navíc pravděpodobné, že tento stav bude přetrvávat i po brexitu. Podle předpokladů bude zdrženlivost investorů a ochlazování obchodních vztahů srážet reálný růst britské libry až -0,3pp, což povedek ekonomickému růstu+1,2 %v letošním roce, ale pouze + 1% v roce 2020. „Z ekonomického hlediska by zcela jistě dávalo smysl kompromisní řešení v oblastech otázky irských hranic, nulového tarifu na zboží a určité výhody ohledně volného pohybu kapitálu pro finanční sektor. Obávám se však, že dojednání podmínek v otázkách obchodních vztahů nebude o nic jednodušší, než dohoda odchodu Británie z Evropské unie samotná. Proto očekáváme prodloužení tranzitní periody klidně aždo roku 2021. Britská ekonomika by potom v průběhu této přechodné fáze neměla přesáhnout průměrný růst +1,5 %, což pro představu znamená pouze polovinu průměrného růstu v letech 2000 – 2007“ říká Jakub Cerman, ředitel oddělení Risku Euler Hermes.

Je jednoznačné, že odchod bez dohody by měl za následek ekonomickou recesi na minimálně dva budoucí roky. Devalvace britské libry by narušila kupní sílu a snižovala spotřebu. Pokud by patová situace pokračovala i po prodloužení aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy, logicky by vzrostly i šance na druhé referendum. Ovšem při současné nejednotě britské veřejnosti i politiků v otázce brexitu a nedostatku koheze v klíčových politických rozhodnutích lze očekávat, že ani druhé referendum by vytouženou shodu v tom, zda odejít či zůstat, stejně jednoznačně nepřineslo.

Tiskové oddělení Dům financí

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí