Zdanění vysokých příjmů v roce 2018
štítek Daně čtení na 3 minuty
Z vysokých příjmů nad limit se platí solidární daň. Sociální pojištění u nich však může být efektivně nižší, neboť se platí pouze do maximálního vyměřovacího základu. A jak je to s platbou daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění u vysokých příjmů v příštím roce? Jak se mění podmínky u výdajového paušálu?
Solidární dani ve výši 7 % podléhají příjmy nad určený limit, přičemž ten bude v roce 2018 činit 1 438 992 Kč. U příjmů ze samostatné výdělečné činnosti se pak posuzuje základ daně. Platba solidární daně se tedy týká pouze lidí s velmi vysokými ročními příjmy. „Solidární dani ovšem podléhají pouze příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Takzvané pasivní příjmy, jako například příjmy z pronájmu, solidárnímu zvýšení daně nepodléhají,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Související
Zaměstnanci a měsíční platba solidární daně
Jestliže bude mít zaměstnanec v roce 2018 hrubou měsíční mzdu vyšší než 119 916 Kč, potom za něj odvede zaměstnavatel měsíční solidární daň. Povinnost platby solidární daně však budou mít pouze lidé s rozhodným příjmem vyšším než 1 438 992 Kč za rok. Může tak docházet k situaci, že v některém měsíci solidární daň odvedena bude, ale za celý rok povinnost platit ji nevznikne, neboť některé měsíce příjmově vybočí například v důsledku obdržení mimořádného bonusu. „Zaměstnanci mající pouze příjmy ze zaměstnání, kterým je solidární daň sražena jen v některém měsíci a jejichž roční rozhodný příjem limit nepřesáhne, obdrží odvedenou měsíční solidární daň zpět po provedeném ročním zúčtování daně,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Vysoké příjmy a povinné pojistné
Pro platbu zdravotního pojištění není maximální vyměřovací základ stanoven, zdravotní pojištění se tedy odvádí z jakkoliv vysokého příjmu. To platí pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. U sociálního pojištění je však situace odlišná, odvádí se pouze do limitu. Pro rok 2018 je tímto limitem částka 1 438 992 Kč. Z rozhodného příjmu nad limit se tak již sociální pojištění neplatí. Efektivní sazba sociálního pojištění je tedy u příjmů ze závislé činnosti nad limit nižší než u lidí s rozhodným příjmem do limitu. Z hrubé mzdy nad limit neplatí sociální pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel. Naposledy odvede mzdová účetní sociální pojištění z hrubé mzdy v měsíci, kdy je limitu dosaženo, a v následujících měsících se již sociální pojištění z hrubé mzdy neplatí. OSVČ mohou odvést sociální pojištění nejvýše z maximálního vyměřovacího základu ve stejné výši.
Příjem nad limit se nepočítá do důchodu
Měsíční částka státního důchodu závisí na získané době pojištění a souhrnných příjmech, z nichž bylo zaplaceno sociální pojištění. Příjmy v roce 2018 nad maximální vyměřovací základ tedy nebudou ovlivňovat výši státního důchodu, neboť se z nich sociální pojištění neplatí. „Zjednodušeně řečeno se tak zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou ve výši 150 000 Kč po celý rok 2018 bude pro důchodové účely započítávat měsíční částka jen 119 916 Kč,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Nižší výdajový paušál
Osoby samostatně výdělečně činné s vysokými příjmy využívající výdajový paušál zaplatí v roce 2018 na dani z příjmu fyzických osob a povinném pojistném více než v roce 2017. Sazba výdajového paušálu činí u samostatné výdělečné činnosti 40, 60 nebo 80 % v závislosti na vykonávané činnosti. Za rok 2017 je možné vypočítat paušální výdaje maximálně z ročního příjmu ve výši 2 000 000 Kč. Pro rok 2018 se tato částka podstatně snižuje: výdajový paušál bude možné spočítat z ročního příjmu do výše maximálně 1 000 000 Kč. „Živnostník s ročním příjmem 2 200 000 Kč s nízkými skutečnými výdaji tak bude při uplatnění 60% výdajového paušálu v daňovém přiznání za rok 2017 uplatňovat výdaje ve výši 1 200 000 Kč a v roce 2018 již jen ve výši 600 000 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
