České firmy hledají zaměstnance ve světě. Zájem je o Ukrajince i Srby
štítky Stalo se Zaměstnání čtení na 3 minuty
Zájem o zaměstnance z takzvaně třetích zemí v Česku narůstá. Podle průzkumu Regionální hospodářské komory Brno chtějí firmy nejčastěji pracovníky z Ukrajiny. Poptávka je ale i po nových pracovnících ze Srbska či Ruska. Zaměstnávání lidí z třetích zemí s sebou přináší řadu zákonných povinností a podmínek, jež české firmy mnohdy od najímání cizinců odrazují. Vzniká proto množství podpůrných projektů, které mají transfer cizinců do Česka usnadnit.
Nedávný průzkum, který mezi firmami provedla Regionální hospodářská komora Brno, dokazuje, že o zaměstnance ze zemí mimo Evropskou unii je stále větší zájem. „Téměř 48 procent respondentů z řad personalistů a majitelů firem uvedlo, že by rádi přijali zaměstnance z Ukrajiny. Více než 26 procent pak mělo zájem i o pracovníky ze Srbska či Ruska,“ uvedl předseda Regionální hospodářské komory Brno Ladislav Chodák. Největší poptávka je po dělnických profesích, jako jsou svářeči či obráběči. Cizinci z nečlenských zemí EU by ale podniky chtěly zaplnit například i místa řidičů MKD.
Související
Zatímco lidé přicházející z členských států Evropské unie mají podmínky téměř srovnatelné s Čechy, cizince ze třetích zemí čeká důkladný schvalovací proces. K obdržení zaměstnanecké karty potřebují mnohdy prokazovat odbornou způsobilost, musejí předkládat existující pracovní smlouvu a prověřována je i společnost, pro níž mají pracovat. Při změně pozice či zaměstnavatele navíc musejí vše hlásit. Pokud by pak o zaměstnání přišli a do dvou měsíců nepodali souhlas se změnou zaměstnavatele, zaměstnanecká karta jim zanikne bez nároku na obnovu.
Právě administrativa spojená s najímáním pracovníků ze zahraničí odrazuje často jak firmy, tak samotné kandidáty. Vláda proto v poslední době podnikla řadu kroků, které by měly urychlit a usnadnit zaměstnávání lidí ze třetích zemí, pro něž platí nejen povinnost získat oprávnění k práci, ale i k pobytu na území České republiky. Pilotní projekt, který se od listopadu 2015 zaměřil na vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny, byl v létě 2016 doplněn o Režim Ukrajina pro kvalifikované zaměstnance a už nyní se ukazuje, že zájem je obrovský. „U odborných pozic jsme od ledna do října obdrželi téměř 500 žádostí o zařazení do projektu z 220 firem. Na pozice vyžadující standardní či nižší kvalifikaci to bylo přes jedenáct tisíc žádostí a stanovené měsíční kvóty jsou stabilně vyčerpávány,“ dodal Lukáš Prokeš, zástupce náměstka ministra průmyslu a obchodu a ředitel odboru evropského a mezinárodního práva.
Najímání pracovníků ze Srbska má pak zase usnadnit plánovaný projekt Regionální hospodářské komory Brno. „Zatímco zaměstnávání Ukrajinců už je v Česku poměrně známé, nyní začínají tuzemští zaměstnavatelé spatřovat zajímavý a dosud nevytěžený zdroj lidské síly v Srbsku. Připravujeme proto projekt, který by měl zpřehlednit a zjednodušit transfer pracovníků z této balkánské země,“ uvedl Čeněk Absolon, ředitel Regionální hospodářské komory Brno.
I přes množství programů se ale stále najde řada firem, jež podmínky obcházejí a zaměstnávají pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii nelegálně. Jen v Jihomoravském kraji tak kontroly do letošního září odhalily na sedmadvacet porušení zákona při zaměstnávání cizinců a sto šedesát nelegálních pracovníků. „Provedli jsme kontroly celkem v 861 společnostech a udělili 34 pokut ve výši téměř devatenácti milionů korun,“ potvrdil Jiří Malota z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj.
