ECB vs FED: prognózy zcela odlišné
přečtete do minuty
Čínské tržní turbulence FED před blížícím se zářiovým zasedáním příliš nevystrašily. Sporadicky se sice ozývají hlasy pro opětovné odložení prvního utažení měnové politiky od roku 2006 (např. Dudley), většina FEDu však z Číny moc strach nemá. Ačkoliv se pravděpodobnost zářiového utažení politiky v posledních týdnech mírně snížila, silná americká data (trh práce, revize HDP nahoru skoro na 4%, oživení investic atd.) kompenzují v tržních očích i v očích FEDu jak čínské zpomalování, tak i americkou jádrovou inflace na nejnižší úrovni od dubna 2011.
ECB je zcela jiný případ – na čtvrtečním zasedání nejen že snížila výhled inflace i růstu pro roky 2016 a 2017, přidala ještě i varování, že vývoj po uzávěrce této prognózy je „proti-inflačním rizikem“ prognózy. Jinými slovy, prognózaje dle ECB ještě příliš optimistická. Draghi zopakoval, že ECB je v případě nutnosti připravena přizpůsobit program odkupu aktiv a vyloučil, že by stávající program skončil dřív než v záři 2016.
Související
Ten rozdíl v reakci jevcelku pochopitelný – zatímco FED může doufat v to, že trh práce se v příštím roce ažroce a půl nakonec přetaví ve vyšší inflaci, ze strany ECB by taková víra byla vpravdě čekáním na Godota. Ačkoliv se totiž nezaměstnanost v Eurozóně díky poklesu v Itálii v srpnu poprvé za tři a půl roku dostala pod 11%, stále je extrémně vysoko a o poptávkových tlacích nemůže být řeč. Zpomalující Čína, stabilizované euro, zvláštně stanovený inflační cíl (ECB cílí na celkovou inflaci) i fakt, že i samotný FED prošel v minulých letech několika opakováními tohoto procesu, tak i bez čtvrteční tiskovky dávaly tušit, že Draghi zůstane u rotaček dlouhou dobu. Po čtvrtku je však pravděpodobné, že bude muset zvýšit jejich rychlost.V Evropě je totiž půda pro případnou „deflační sklíčenost“ mnohem úrodnější.
