Více než polovinu Čechů odrazuje od zahájení soudního řízení jeho finanční náročnost
štítek Právo čtení na 4 minuty
Bojovat za svá práva, domáhat se spravedlnosti, usilovat o oprávněné nároky. To se v České republice snadněji říká, než skutečně dělá. Soudní spory jsou strašákem každého člověka, podnikatele či firmy. „Z aktuálního průzkumu provedeného mezi manažery a majiteli firem vyplývá, že je od zahájení soudního řízení nejvíce odrazují finanční náklady a časová náročnost, důležitou roli hraje i nedůvěra ve spravedlivé a nezávislé rozhodování soudů,“ uvádí advokát Petr Chmelíček.
Za loňský rok se dle údajů Ministerstva spravedlnosti České republiky pravomocně vyřídilo celkem přes 170 tisíc sporů dle obchodního zákoníku. Ze statistických údajů v rámci jednotlivých agend vyplývá, že absolutně nejčastější byly spory ze smluv o úvěru, které tvořily téměř třetinu celkového čísla. Mezi další časté spory se řadí ty, které se týkají směnek, šeků a jiných cenných papírů a také kupních smluv uzavíraných podle obchodního zákoníku. „Toto číslo se může zdát vysoké, značná část oprávněných nároků zůstala ale neřešena,“ dodává JUDr. Petr Chmelíček, advokát spolupracující se společností ProcesInvest. Proč tedy Češi nezahajují soudní řízení?
Související
Nejdůležitější roli hrají finance – jsou překážkou pro 54 % respondentů
„Obava z finanční náročnosti soudních sporů rezonovala mezi respondenty průzkumu, který realizovala agentura Ipsos ve spolupráci se společností ProcesInvest, nejhlasitěji. Jako důvod nezahájení sporu ji uvedlo 54 % dotázaných a takto vysoké číslo se objevovalo napříč věkovými i vzdělanostními kategoriemi,“ uvádí Chmelíček. Největší obavy pak mají lidé v Libereckém kraji, kde finance jako důvod uvedlo dokonce 83 % oslovených. Soudní spor není levná záležitost a obavy jsou opravdu na místě. Kromě odměny zastupujícím advokátům musejí jedinci i společnosti počítat se soudními poplatky, které činí pět procent ze žalované částky. Poměrně lehce se tak může stát, že náklady přesáhnou vymoženou částku. Dalším faktorem je také nejistý výsledek, který v případě nepříznivého rozsudku vede k hrazení všech nákladů žalující stranou. „Finanční stránka je ovšem také jedinou ze všech uvedených obav, se kterou může jedinec či firma něco reálně udělat,“ poznamenává Chmelíček. I v České republice již totiž existuje možnost externího financování soudních sporů, která tuto obavu pomáhá rozptýlit. Společnost poskytující tyto služby na sebe bere finanční závazky spojené se zahájením a vedením soudního sporu, případný neúspěch zůstává jejím rizikem. V okamžiku dosažení výnosu a plnění od protistrany se z celkové částky odečtou náklady spojené s vedením sporu. Klient nenese riziko případné prohry a za služby zaplatí jen tehdy, pokud dosáhne svého oprávněného nároku. „Díky externímu financování soudních sporů se jeden z důvodů nezahájení soudního řízení může v mnoha případech stát bezpředmětným,“ doplňuje Petr Chmelíček, advokát spolupracující se společností ProcesInvest, která se na externí financování soudních sporů specializuje.
Časová náročnost odrazuje přes 40 % lidí – nejdéle si lidé počkají na severu Čech
Měsíce a roky se táhnoucí spor bez vidiny zdárného konce. Tato představa podle průzkumu odrazuje od zahájení soudního řízení přes 40 % lidí. „Tento argument se nejčastěji objevill mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty. Čísla se také výrazně lišila s ohledem na bydliště dotazovaných, obětovat svůj čas nechtěli především lidé ve velkých městech,“ přibližuje údaje Chmelíček. Určit průměrnou dobu trvání soudních sporů v České republice není jednoduché. Podle údajů Ministerstva spravedlnosti se kvůli socioekonomickým podmínkám prodlužuje vedení civilních řízení, a to především kvůli insolvenční agendě, tedy tak zvaným osobním bankrotům. Ode dne podání žaloby po den nabytí právní moci se tak průměrná lhůta v těchto případech odhaduje na 398 dní. Dobrou zprávou naopak je, že průměrná doba vedení trestních řízení se zkracuje. V roce 2008 činila 226 dní, loni pak pouze 179 dní, což nás řadí na přední příčky v rámci zemí EU. Situace se samozřejmě liší také kraj od kraje, nejdéle řízení trvají na severu Čech a na jihu Moravy.
Mladí lidé mají výrazně vyšší důvěru v soudnictví než generace 50+
Posledním významným důvodem nezahájení soudního řízení je nedůvěra v soudní systém. Za několik uplynulých let se prokázalo, že českému soudnictví obecně věří mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Překvapivě významnou roli hraje v hodnocení i politické přesvědčení. Voliči pravicových stran jsou k práci soudů shovívavější, naopak voliči inklinující k levici posuzují jejich nezávislost mnohem kritičtěji. I přesto se však Česká republika umístila podle aktuálního průzkumu mezi dvaceti osmi členskými zeměmi v rámci Evropské unie mezi třemi státy s nejnižší důvěrou v justici. Z této zprávy[1] navíc vyplývá, že se Češi příliš neorientují ve fungování soudního systému, jeho procesních pravidlech ani v alternativních možnostech řešení sporů. „Lidé v České republice mnohdy ani netuší, co mají dělat, když jdou k soudu a se soudními spory nemají zkušenosti. Přesto nám v průzkumu vyšlo, že nedůvěra ve spravedlivé a nezávislé soudní rozhodnutí odradila od soudního řízení jen čtvrtinu respondentů,“ odkazuje Chmelíček na výsledky, které vzešly z průzkumu společnosti ProcesInvest zabývající se externím financováním soudního řízení. Z tohoto průzkumu lze také dovodit, že největší nedůvěra panuje ve věkové kategorii nad 54 let, kde dosahuje téměř 40 %. Toto číslo velmi kontrastuje s necelými 10 % ve věkové kategorii do 26 let.
[1] JUSTICE IN THE EU, publication: November 2013, URL: http://goo.gl/8Wl3Ok
