Poslední prázdniny a povinné pojistné
štítek Pojištění čtení na 2 minuty | přečteno 1×
Někteří středoškoláci nebo vysokoškoláci, kteří úspěšně ukončili své studijní povinnosti maturitou nebo složením státní zkoušky, si chtějí udělat ještě poslední prázdniny než nastoupí na podzim do práce. Chtějí ještě třeba s kamarády vyrazit do zahraničí. Jak je to s placením povinného pojistného?
Všichni občané v Česku musí platit zdravotní pojištění, pouze za státní pojištěnce platí příslušné zdravotní pojišťovně zdravotní pojištění stát. Mezi státní pojištěnce patří např. i studenti.
Související
Ukončení střední školy a platba zdravotního pojištění
Za studenty, kteří úspěšně odmaturovali a chtějí si udělat poslední prázdniny, platí zdravotní pojištění stát až do konce srpna. Když není vykonávána samostatná výdělečná činnost nebo nenastoupí absolvent střední školy do práce, tak je i po dobu posledních „prázdnin“ během července a srpna považován za státního pojištěnce a zdravotní pojištění je placeno státem. U vysokoškoláků je situace trošku odlišná. Když si tedy úspěšný absolvent vysoké školy, který složí úspěšně ukončí studium na vysoké škole v červnu, udělá poslední prázdniny, tak ještě v měsíci červenci, jestliže tedy nezačne pracovat nebo podnikat, platí zdravotní pojištění stát. Za absolventy vysokoškolského studia platí zdravotní pojištění stát za měsíc, kdy byla složena státní zkouška a ještě následující měsíc.
Jak je to se sociálním pojištění?
Zatímco placení zdravotního pojištění je povinné, u sociálního pojištění tomu tak není. Občané, kteří však nemají příjem podléhající placení sociálního (důchodového) pojištění a přitom nesplňují zákonné podmínky, aby byla tato doba zohledněna pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění, musí počítat s tím, že jim nebude toto období zohledněno pro důchodové účely. Mezi náhradní doby pojištění patří životní situace, kdy sice nemá občan příjem podléhající sociálnímu (důchodovému) pojištění, přesto je tato doba zohledněna pro výpočet důchodu. Jedná se např. o péči o dítě do 4 let věku, evidenci na úřadu práce v zákonném rozsahu nebo právě studium před rokem 2010.
Neplacení sociálního pojištění – žádné nemocenské dávky
Kdo není v zaměstnaneckém poměru, ze kterého řádně odvádí sociální pojištění a kdo není jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) účasten na dobrovolném nemocenském pojištění, ten nemá nárok na nemocenské dávky (např. na nemocenskou nebo mateřskou). Výjimkou je např. situace, kdy se na nemocenskou odchází v ochranné 7denní lhůtě po skončení zaměstnání nebo nastupuje na mateřskou v ochranné 180 denní lhůtě po skončení zaměstnání.
Studium je náhradní dobu pouze do konce roku 2009
Jako náhradní doba pojištění pro důchodové účely je považována pouze doba studia na střední (vyšší odborné škole) nebo vysoké škole v Česku po dobu prvních šesti let po 18. roce věku získaná v období před 1. lednem 2010. Doba studia od roku 2010 již není považována za náhradní dobu pojištění pro důchodové účely. Dnešní studenti tedy musí počítat s tím, že získají kratší dobu pojištění než jejich starší kamarádi, neboť studium od roku 2010 nepatří mezi náhradní dobu pojištění. Řešením může být podání přihlášky k dobrovolnému důchodovému pojištění na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ).
Další články k tématu Příjmy studentů