Jak vysoké je zdanění mzdy?
štítky Daně Zaměstnání čtení na 3 minuty
V některých případech se porovnává zdanění mzdy mezi jednotlivými zeměmi dle sazeb daně z příjmu fyzických osob, což je poměrně nepřesné. Nejsou totiž zohledněny daňové slevy či nezdanitelné položky nebo povinné pojistné placené zaměstnancem a zaměstnavatelem z hrubé mzdy zaměstnance.
Rozdíl mezi čistou mzdou, kterou zaměstnanec každý měsíc obdrží od svého zaměstnavatele na svůj bankovní účet a může s ní libovolně manipulovat a mzdovými náklady zaměstnavatele, tedy částkou, kolik skutečně zaměstnavatele stojí práce vykonaná zaměstnancem v daném měsíci, tvoří daně ze mzdy.
Související
Zaměstnanec odvádí ze své hrubé mzdy daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel odvádí za svého zaměstnance dále sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem.
Praktický výpočet
Za první pololetí roku 2013 dosáhla průměrná měsíční mzda 24 503 Kč, což je o 101 Kč měsíčně více než v předchozím roku. Právě u průměrné mzdy v prvním pololetí roku 2013 si vypočítáme mzdové náklady zaměstnavatele a čistou mzdu zaměstnance, kterou obdrží na svůj bankovní účet.
- Hrubá mzda zaměstnance sjednaná zpravidla v pracovní smlouvě: 24 503 Kč.
- Sociální pojištění sražené zaměstnanci z jeho hrubé mzdy: 1 593 Kč (24 503 Kč × 6,5 %).
- Zdravotní pojištění sražené zaměstnanci z jeho hrubé mzdy: 1 103 Kč (24 503 Kč × 4,5 %).
- Superhrubá mzda, ze které se počítá daň z příjmu fyzických osob: 32 900 Kč (24 503 Kč × 1,34, zaokrouhleno na celá sta nahoru).
- Daň z příjmu fyzických osob sražená zaměstnanci z jeho hrubé mzdy: 2 865 Kč (32 900 Kč × 15 %) – 2 070 Kč).
- Čistá mzda zaměstnance: 18 942 Kč (24 503 Kč – 1 593 Kč – 1 103 Kč – 2 865 Kč).
- Sociální pojištění placené zaměstnavatelem: 6 126 Kč (24 503 Kč × 25 %).
- Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem: 2 206 Kč (24 503 Kč × 9 %).
- Mzdové náklady zaměstnavatele: 32 835 Kč (24 503 Kč + 6 126 Kč + 2 206 Kč).
- Daně ze mzdy: 13 893 Kč (32 835 Kč – 18 942 Kč).
- Zdanění práce: 42,3 % (13 893 Kč: 32 835 Kč).
Kde je zdanění práce pod 20 %?
Protože je v Česku vysoké povinné pojistné placené zaměstnavatelem, daň z příjmu fyzických osob se počítá ze superhrubé mzdy (nikoliv hrubé mzdy), tak je celkové zdanění práce v Česku u průměrné mzdy při porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa mírně nadprůměrné. Vždyť v Chile, Mexiku, Novém Zélandu, Koreji nebo Izraeli je celkové zdanění práce nižší než 20 %.
Nižší zdanění práce u průměrné mzdy než v Česku je ještě např. v USA, Turecku, Austrálii, Irsku, Japonsku, Švýcarsku, Kanadě, Velké Británii, Španělsku nebo Řecku. Vyšší zdanění práce než v Česku je např. Dánsku, Švédsku, Finsku, Islandu, Norsku, Rakousku, Francii, Německu, Belgii, Nizozemí Maďarsku nebo Portugalsku.
Progresivní zdanění ve vyspělých zemích světa
V nejvyspělejších zemích světa je zavedeno progresivní zdanění. Např. v USA se federální sazba daně pohybuje od 10 % do 35 %. Obdobně je progresivní zdanění zavedeno i v západní Evropě. Občané s vysokými příjmy tak mají citelně vyšší zdanění práce než zaměstnanci pracující za průměrnou mzdu. V Česku patří rozdíly ve zdanění práce mezi zaměstnanci pracující za podprůměrnou mzdu, průměrnou mzdu nebo nadprůměrnou mzdu mezi nejnižší z vyspělých zemí světa. Důvodem je zavedení maximálního vyměřovacího základu pro platbu sociálního pojištění a rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob. Solidární 7% příspěvek byl zavedeno proto, aby odstranil daňovou nerovnost, kdy efektivní zdanění občanů s příjmem nad maximální vyměřovací základ (strop) bylo nižší než zaměstnanců s příjmem na hranici stropu.
Vyspělé země světa v posledních letech zvyšují především nepřímé daně. Pro ekonomický rozvoj a zlepšování podnikatelského prostředí je výhodnější zdanění spotřeby než zdanění práce. Citelně (až o několik procentních bodů) se v posledních letech zvýšila v řadě evropských zemí DPH.
Další články k tématu Platíme daně
