Kolik skutečně stojí zaměstnavatele zvýšení mzdy?
štítky Daně Osobní finance Zaměstnání čtení na 3 minuty
Každý zaměstnanec chce vyšší mzdu. Pro zaměstnance i zaměstnavatele se však při zvýšení hrubé mzdy jedná o rozdílné částky. Když hrubá mzda stoupne o 1 000 Kč, tak mzdové náklady zaměstnavatele o 1 340 Kč. Důvodem je vysoké povinné pojistné placené zaměstnavatelem.
Proč se zvýší zaměstnavateli mzdové náklady o 1 340 Kč, když se zvýší hrubá mzda zaměstnanci o 1 000 Kč?
Související
Zaměstnavatel totiž platí za svého zaměstnance 25 % z jeho hrubé mzdy na sociálním pojištění a dalších 9 % na zdravotním pojištění. Celkem tedy 34 %.
Co tvoří mzdové náklady zaměstnavatele?
Mzdové náklady zaměstnavatele tvoří právě hrubá mzda + povinné odvody zaměstnavatele. V Česku dosahuje čistá mzda zaměstnance, kterou obdrží na svůj bankovní účet 58 % mdzových nákladů zaměstnavatele. Celkové zdanění práce je v Česku v rámci zemí OECD nadprůměrné. Světovým trendem je snižování přímých daní a zvyšování nepřímých daní (DPH, majetkových daní, spotřebních daní).
Žádost o zvýšení mzdy je potřeba promyslet
Peníze jsou zpravidla hlavním motivačním faktorem. Dobře ohodnoceni zaměstnanci jsou zpravidla i spokojenější. Chceme-li, aby se nám vedení společnosti mzdu zvýšilo, tak je nutné, aby naše nespokojenost měla opodstatnění. Náš pracovní výkon a pracovní výsledky si realisticky musí zasloužit vyšší ohodnocení.
- Zaměstnanci, kteří si myslí, že si zaslouží více peněz, si musí pro rozhovor s vedením společnosti připravit argumenty, proč by měli za svoji práci dostat více peněz. Argumenty musí být připraveny velmi důsledně a věcně.
- Všichni zaměstnavatelé musí neustále tlačit na snižování nákladů, aby měli šanci obstát. Proto ohledně odměny zaměstnance budou mít vždy rozdílný zájem než zaměstnanec.
Povinné odvody zaměstnavatele jsou vysoké
Při mezinárodním srovnání zaplatí zaměstnanci v Česku na dani z příjmu fyzických osob podprůměrné částky. Důvodem je právě existence 15% rovné sazby daně z příjmu fyzických osob, základní sleva na poplatníka (24 840 Kč za rok) či daňové zvýhodnění na každé dítě ve výši 1 117 Kč měsíčně.
- Odvody zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění jsou rovněž při mezinárodním srovnání průměrné.
- V Česku se tak hrubá mzda od čisté mzdy liší u průměrné mzdy o 22 %, což je při srování členských zemí EU podprůměrná hodnota.
- Velmi vysoké je však v Česku povinné pojistné placené zaměstnavatelem, které je jedno z nejvyšších ze zemí EU. Dalšími zeměmi s vysokými povinnými odvody zaměstnavatele jsou ještě Francie, Maďarsko, Itálie, Švédsko, Slovensko, Belgie a Španělsko (ve všech zemích přes 30 %).
Kdy ušetří zaměstnavatel u dohody o provedení práce?
Zaměstnavatelé v Česku neplatí za zaměstnance povinné pojistné pouze ve výjimečných případech. U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, vždy však nesmí být překročena měsíční odměna stanovena zákonem.
- U dohody o provedení práce neplatí zaměstnavatel za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění, jestliže měsíční odměna nepřekročí 10 tisíc Kč. V měsíci, kdy měsíční odměna z dohody o provedení práce je vyšší než stanovený limit, musí zaměstnavatel i z dohody o provedení práce odvést za svého zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Na limit je při plánování práce na základě dohody o provedení práce je vhodné vždy pamatovat.
- U práce malého rozsahu, což je např. práce na dohodu o pracovní činnosti, kde měsíční odměna je nižší než 2 500 Kč. V tomto případě se opět z odměny sociální ani zdravotní pojištění neplatí.
Další články k tématu Hrubá a čistá mzda
