Zaměstnanec či živnostník?

štítky Daně Pojištění Zaměstnání čtení na 3 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Být zaměstnancem nebo OSVČ má své výhody i nevýhody. Nejlepší pro naši kariéru i osobní spokojenost je vyzkoušet obě varianty a následně si zvolit tu, která je nám bližší.

Zaměstnanci platí při stejném příjmu na dani z příjmu a povinném pojistném více než zaměstnanci. Přesto však život osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) není jednoduchý. Každý z občanů má možnost volby, zdali být zaměstnancem nebo OSVČ. Rozhodně se pro budoucí kariéru a osobní spokojenost vyplatí být alespoň několik let OSVČ, pomůže to třeba následně i profesní kariéře v zaměstnání.

OSVČ si práci najdou

Přestože OSVČ mají rádi svobodu, kterou jim poskytuje výkon samostatné výdělečné činnosti, tak se často alespoň na několik let stávají opět zaměstnanci. Důvody, proč se OSVČ rozhodne nastoupit do zaměstnání a stát se zaměstnancem je v praxi celá řada, např. ekonomické problémy, touha po větším klidu a jistotě, potřeba snížit vlastní odpovědnost či snaha se naučit něco nového v jiném oboru a následně nové znalosti a dovednosti zúročit v novém podnikatelském projektu. OSVČ se na trhu práce dobře orientují a mnozí zaměstnavatelé je rádi vidí ve svých řadách. Proč?

  • Živnostníci a podnikatelé jsou zvyklí se o sebe postarat, když se vyskytnou v práci nějaké problémy, tak si dokáží poradit. 
  • Orientace na výsledek, dodržení termínu a vysoké pracovní nasazení bývá u těchto zaměstnanců obvykle samozřejmostí.
  •  Dokáží navíc jednat samostatně a na vlastní odpovědnost. Mnozí zaměstnanci, kteří byli v minulosti OSVČ, mohou do firmy přinést potřebný profesionalismus.

Živnostníci jsou důležití

Živnostníci jsou pro domácí ekonomiku velmi důležití. Zahraniční investoři snadno přemisťují výrobu do levnějších a výhodnějších lokalit. Zaměstnanost zaručuje výroba s vysokou přidanou hodnotou. A právě živnostníci a malé firmy jsou v současné době ve většině vyspělých zemí hlavním zdrojem nových pracovních míst. Když se daří drobným podnikatelům, tak na tom profituje celá domácí ekonomika. Proto vyspělé země světa se snaží zlepšovat podnikatelské podmínky. Snižování povinné administrativy, byrokracie a daňové zátěže pro podnikatele se dlouhodobě osvědčuje.

 

Na co nemají OSVČ nárok?

I Česko patří mezi země, kde je daňový režim pro OSVČ výhodnější než pro zaměstnance. Současně však výkon samostatné výdělečné činnosti znamená, že OSVČ nemá téměř žádné jistoty a na rozdíl od zaměstnance nedosáhne na mnohé dávky. Podívejme se na několik zásadních rozdílů mezi zaměstnanci a OSVČ.

  • Zaměstnanec má nárok v prvních 21 dnech pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy. OSVČ jsou v prvních 21 dnech nemoci bez peněz, bylo by to proti logice věci, platily by samy sobě. Při delší nemocnosti mají zaměstnanci nárok na nemocenskou. OSVČ pouze v případě placení dobrovolného nemocenského pojištění, což je pro OSVČ nevýhodné, proto nemocenskou čerpají výjimečně.
  • Když zaměstnanci onemoční dítě nebo blízká osoba, lze při splnění zákonných podmínek čerpat ošetřovné (v základní výměře 9 dní). OSVČ nikdy nemohou čerpat ošetřovné.
  • Zaměstnanci mají nárok na různé příplatky (práci ve svátek, v noci, přesčas). Živnostníka se nikdo neptá, kolik hodin měsíčně pracujie a kdy, což může být na druhou stranu výhoda.
  • Zaměstnanec má během roku nárok minimálně na 4týdenní dovolenou. V mnoha firmách je běžným benefitem týden dovolené ročně navíc. Tato dovolená je placená. Živnostník si může udělat neplacenou dovolenou, kdy chce, proto v praxi mají živnostníci kratší dovolenou než zaměstnanci.

Velký rozdíl je v odpovědnosti

Udělá-li zaměstnanec velkou finanční škodu, může jej zaměstnavatel stejně postihnout maximálně do 4,5násobku průměrné mzdy. Živnostníci ručí za svoji činnost celým svým majetkem. Zaměstnanec má ochranu v zákoníku práce a při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele má nárok na 2 měsíční výpovědní lhůtu a odstupné. Živnostník v případě neúspěchu končí okamžitě, často s dluhy. Za odvod daně a pojištění je za zaměstnance odpovědný jejich zaměstnavatel, pokud tuto svoji povinnost řádně neplní, tak se finančnímu postihu formou penále nebo pokuty ze strany finančního úřadu, OSSZ nebo zdravotních pojišťoven vystavuje zaměstnavatel. OSVČ musí veškerou daňovou administrativu vést sama nebo nechat zpracovat a zaplatit.

Petr Gola

Další články k tématu OSVČ a státní dávky

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí