Investování podle Warrena Buffeta
štítky Investice Spoření čtení na 3 minuty
Warren Buffet, jeden z nejbohatších lidí na světě, několikrát investory, přední manažery i jiné světové kapacity uchvátil tím, jak se rozhoduje při investování. Je to ten druh uchvácení, jež lidi uvádí svojí jednoduchostí a samozřejmostí v úžas, nicméně téměř nikdo nemá schopnosti či mnohem častěji odvahu postupovat stejně.
Běžnému čtenáři budiž tento text tedy spíše varováním před tím, aby nepodléhali v přílišné míře různým nabídkám na poradenské činnosti. I sami správci investičních fondů v mnoha případech raději utratí spoustu peněz za drahé posudky nesmyslně předražených právních či jiných firem raději, než aby použili svůj úsudek o nějaké konkrétní investici – bývá to právě z toho důvodu, že nemají dost odvahy a chtějí být kryti posudkem někoho jiného.
Pojďme tedy k několika základním kritériím posuzování investice, jak je uplatňuje Warren Buffet. Uvědomuje si totiž, že každý podnik, každý projekt a činnost jsou tak dobré, jak dobří lidé jej uskutečňují.
1. Nejdůležitější jsou schopní lidé, kteří se po celý život zdokonalují.
W.Buffett se naučil investovat již ve svých 19 letech od svého učitele Benjamina Grahama, který popsal svůj přístup v knize Inteligentní investor. Od té doby se jeho metody nezměnily. Buffetovi však trvalo celý život zjistit, jak rozumět lidem. Když totiž Buffet začal v mládí investovat, kladl největší důraz na kvantitativní kritéria. Dnes se naopak domnívá, že mnohem důležitější je podívat se na to, jací lidé projekt řídí, kdo v jeho rámci pracuje a o jaké osobnosti jde.
2. Při investování je důležité zjistit, s kým vlastně chcete navázat obchodní vztah.
Buffet investuje do firem s jednoduchým obchodním modelem, kde nejsou žádné komplikované okolnosti; je tedy pro něj poměrně jednoduché zjistit, zda-li je tržní hodnota pod její hodnotou reálnou či nikoli. Problém však je, že některé firmy, jež se jeví jako podhodnocené, nikdy svoji hodnotu nezvýší díky špatnému managementu. Před tím, než Buffet do nějakého podniku investuje, musí skutečně vědět, že jeho management bude jednat v zájmu majitelů firmy a nikoli v zájmu vlastním. Při dimenzi investic pana Buffetta totiž jde často o miliardy svěřené do rukou managementu daného podniku. Buffett tedy sleduje individuálně chování manažerů konkrétního podniku a vyhodnocuje jejich dosavadní historii. Byli tito lidé vždy upřímní a otevření? Přiznávají si své nedostatky a omyly? Chovají se odpovědně?
3. Motivace lidí prostřednictvím důvěry a svěřené odpovědnosti, nikoli prostřednictvím peněz a kontroly.
When Buffett investuje do podniků a nemá kapacitu na to, aby se angažoval v běžném, každodenním řízení těchto firem. Jeho hlavním úkolem je totiž dobře motivovat management. Nezaměřuje se na výplaty a prémie (manažeři jeho podniků jsou stejně již mnohdy milionáři). Mzda manažerů i zaměstnanců musí být férová, aby si lidé nemysleli, že investor chce vydělat právě na tom, že bude okrádat vlastní zaměstnance. Skutečná motivace však podle Buffeta tkví v tom, že nechá lidi pracovat samostatně a dá jim svoji důvěru. Chce, aby se jeho lidé chovali podobně nebo nejlépe stejně jako kdyby byli majitelé – a sám se k nim chová jako k majitelům. Buffet stanoví lidem konkrétní cíle a nechá jim naprostou volnost v tom, jak těchto cílů dosáhnou.
Tak například Buffet vlastní firmu na výrobu koberců a stavební společnost. Ve většině případů by musela stavební společnost odebírat koberce pro vybavení domů právě od tohoto výrobce koberců v zájmu „integrace“, „efektivity“ nebo „spolupráce“. Ne tak v případě Buffetových investic – zde mají lidé při svém rozhodování volnost. Pokud by jim sám vnucoval nějaká rozhodnutí, omezil by tím jejich možnost plně uplatnit jejich schopnosti a nadání.
