Klíčové události očima investičních manažerů

Další prodej státních dluhopisů pro občany se chystá v květnu

Dle prozatím kusých a neoficiálních informací by ministerstvo financí mělo koncem 1. pololetí nabídnout drobným investorům pětileté kupónové a reinvestiční dluhopisy. Výnos do splatnosti by měl dosáhnout, stejně jako v inauguračním úpisu v říjnu loňského roku, cca 3,1 % p.a. To je nadále poměrně atraktivní úroveň pro konzervativní investici tohoto druhu, a to hned z několika důvodů.

Za prvé, jedná se o investici nesoucí riziko solventnosti českého státu, které je ve srovnání nejenom s nestátními dlužníky (banky, korporace atd.), ale i například s řadou vysoce zadlužených evropských zemí výrazně nižší. Nabízený výnos, který je v případě držby do splatnosti předem daný, mírně převyšuje výnosy spořících účtů menších on-line bank a je zhruba na úrovni termínovaných vkladů, jež tyto banky nabízejí. Přitom však při výrazně nižším kreditním riziku, byť je toto nelogicky pro částky do 100 tis. EUR ekvivalentu potlačováno stoprocentní státní garancí (negativním efektem je morální hazard, viz. problémy kampeliček).

Za druhé, nabízený výnos by s velkou pravděpodobností měl stačit na pokrytí inflace. V očekávaném scénáři makroekonomického vývoje a s ohledem na dlouhodobý inflační cíl České národní banky (2 %) by měl znamenat i určité reálné zhodnocení. Základní cíl konzervativní investice, tedy ochranu před inflací, retailové státní dluhopisy velmi pravděpodobně naplňují.

Za třetí, výnos do splatnosti, za který ministerstvo financí retailové dluhopisy investorům nabízí, nadále převyšuje úroveň výnosů, jež jsou pro české státní dluhopisy se splatností 5 let dosažitelné na mezibankovním trhu či v aukcích ministerstva, pořádaných pravidelně pro institucionální investory. Aktuálně tento rozdíl činí zhruba půl procentního bodu ve prospěch spořících dluhopisů. Je však každopádně třeba zmínit i jejich nevýhodu oproti dluhopisům obchodovaným na mezibankovním trhu, a to nižší likviditu. Tyto dluhopisy lze totiž prodat pouze v předem definovaných dnech čtyřikrát do roka.

Ondřej Matuška, Conseq Investment Management, a.s.

Co pomůže/ublíží české ekonomice víc – pád vlády nebo její reformy?

Pokud padne vláda a budou se konat předčasné volby, znamená to především ohrožení rozpočtu na letošní a příští rok, čerpání peněz z fondů EU, odklad reforem a konsolidace veřejných financí a dost možná i zhoršení ratingu České republiky. Na druhou stranu rozpočtová opatření vlády podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera letos povedou ke snížení výkonu ekonomiky o 0,4 procentního bodu.

Jak ukázaly předešlé volby, finanční trhy domácí politika příliš nevzrušuje. Jejich účastníci jsou si vědomi faktu, že politika je schopna přímo (prostřednictvím veřejných zdrojů) vývoj ekonomiky ovlivnit pouze marginálně, tj. v řádech „nízkých“ desetin procenta hrubého domácího produktu. Veřejné rozpočty sice spolknou téměř polovinu celkového ekonomického výkonu země, většina jejich výdajů je však tzv. mandatorních, tzn. politická garnitura má jen velmi omezené možnosti do nich zasáhnout. Stát však působí v roli „rozhodčího“, který vymezuje zákony „hřiště“ sobě i ostatním subjektům a ovlivňuje takto ekonomické dění nepřímo. Zkušenosti ukazují, že firmy a podnikatelé jsou schopni se přizpůsobit téměř čemukoli, avšak nesmí se to měnit moc často, tedy preferují co nejvyšší stabilitu podnikatelského prostředí. V tomto ohledu jsou pád vlády i reformy podobně „nebezpečné“. Obojí přinese další podstatnou změnu pravidel hry, již několikátou v řadě v krátkém časovém období. To, co naší politické garnituře chybí nejvíce, jsou stabilní dlouhodobé vize. Reformy ani změna vládnoucí garnitury, zcela jedno jakým směrem, nejsou k ničemu, když se zavedená opatření ani nestihnou projevit v praxi a už následují další úpravy.

Lukáš Vácha, Conseq Investment Management, a.s.

Tiskové oddělení Dům financí