Jak je to s odpovědností zaměstnavatele?
štítky Právo Zaměstnání čtení na 3 minuty
Zákoník práce upravuje nejenom odpovědnost zaměstnance, ale taky zaměstnavatele. Jakou má zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům odpovědnost? Mnoho zaměstnanců se během výkonu svého zaměstnání setkalo se situací, kdy jim byly během výkonu zaměstnání odcizeny osobní věci nebo kolo. Kdo nese v těchto případech odpovědnost za škodu? Na odpovědnost zaměstnavatele pamatuje zákoník práce v ustanoveních § 265 a následujících. Při škodě na dopravním prostředku (autu, motorce či kolu) se zaměstnanec náhrady škody na zaměstnavateli nedomůže. Zaměstnavatel totiž neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku. Zaměstnavatel nemá ani povinnost zabezpečit úschovu dopravních prostředků.
Obecná odpovědnost zaměstnavatele
Když nejsou splněny podmínky pro uplatnění zvláštní odpovědnosti zaměstnavatele, tak se použije obecná odpovědnost zaměstnavatele (§ 265 zákoníku práce). Aby mohla být uplatněna obecná odpovědnost zaměstnavatele, tak je nutné, aby ke škodě zaměstnance došlo při vzniku pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s pracovním úkolem porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Pracovní cesta se rovněž považuje za činnost související s vykonáváním pracovního úkolu, stejně jako činnost na základě příkazu zaměstnavatele. Podmínka přímé souvislosti se škodou a konáním pracovních úkolů není tedy splněna při cestě zaměstnance do zaměstnání a zpět ze zaměstnání nebo stravování zaměstnance.
Zvláštní odpovědnost zaměstnavatele
Ze zákona má zaměstnavatel zvláštní odpovědnost (odpovědnost za škodu při odvracení škody, odpovědnost na odložených věcech a odpovědnost za pracovní úraz nebo nemoc z povolání). Všichni zaměstnavatelé jsou ze zákona pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Jestliže se zaměstnanci stane pracovní úraz (tj. úraz v souvislosti s výkonem pracovních činností) nebo si přivodí nemoc z povolání (tj. nemoc z důvodu dlouhodobého nepříznivého pracoviště), tak má zaměstnanec nárok na ztrátu na výdělku, bolestné, úhradu nákladů spojených s léčením, úhradu věcné škody. Jestliže zaměstnavatel neuhradí zaměstnanci škodu, tak se musí zaměstnanec obrátit na soud.
Odpovědnost při odvracení škody
Zaměstnanci v práci vykonávají sjednanou práci, ale také si musí počínat tak, aby nedošlo ke škodě. Když zaměstnanec zpozoruje, že může dojít ke škodě je povinnen upozornit nadřízeného nebo sám zakročit. Odpovědnost při odvracení škody je uvedena v § 266 zákoníku práce. Utrpí-li zaměstnanec úraz během zákroku proti škodě, tak se tento úraz považuje za pracovní úraz. Zaměstnanec má při odvracení škody nárok na náhradu škody od zaměstnavatele, a to i na náhradu účelně vynaložených nákladů.
Odpovědnost na odložených věcech
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci dle § 267 zákoníku práce za škodu na věcech. Při zkoumání odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na odložených věcech se však posuzuje, zda se jedná o věci, které se obvykle do práce nosí (např. oblečení a obuv bez ohledu na jejich cenu, hodinky, prsteny nebo aktovka neboli takzvané běžné osobní předměty, mobil) nebo nikoliv. K tomu, aby měl zaměstnanec nárok na náhradu škody, tak musí být splněny dvě zákonné podmínky:
- Dané věci si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů u svého zaměstnavatele.
- Věci byly odloženy na místě k tomu určených nebo obvyklých. K úschově osobních věcí se zpravidla používá uzamykatelná šatní skříňka. Zaměstnavatel samozřejmě může ať již v pracovním řádu nebo vnitřním pokynu podrobněji popsat a vymezit, kam mají zaměstnanci své svršky a osobní předměty odkládat a jak je mají zabezpečit.
U zaměstnanců pracujících v kanceláři je poněkud odlišná situace. Tito zaměstnanci, na rozdíl od zaměstannců pracujících ve výrobě nebo v průmyslu, zpravidla při své práci neodkládají hodiny, prsteny nebo mobily a zaměstnavatelé za odcizení těchto věcí neodpovídají. Za věci, které se do práce obvykle nosí, odpovídá zaměstnavatel do limitu 10 000 Kč. Stejně tak zaměstnavatel odpovídá do limitu 10 000 Kč za věci, které se do práce obvykle nenosí. V případě, že zaměstnanec do práce donese věc, která se do práce obvykle nenosí a zaměstnavatel ji převezme do zvláštní úschovy, tak potom odpovídá zaměstnavatel za škodu v plné výši. Právo na náhradu škody zaniká, jestliže není škoda zaměstnancem zaměstnavateli ohlášena do 15 dní ode dne, kdy se zaměstnanec o škodě dozvěděl.
