Co vám přinesou změny občanského zákoníku?

Občanský zákoník je nesmírně významnou právní normou, protože upravuje dědické právo, rodinné právo, smluvní právo, vlastnické právo a náhradu škody. Nejvíce se tedy během celého našeho života řídíme právě občanským zákoníkem. Změn, které nový občanský zákoník přinese, je skutečno mnoho a nelze je shrnout v jenom příspěvku. Nový občanský zákoník bude mimo jiné upravovat podnikání, které je v současné době upraveno obchodním zákoníkem, zavádí dědickou smlouvu, rozšiřuje věcná práva, připouští možnost nabytí od neoprávněného, zavádí zásadu, podle níž je stavba součástí pozemku, k velkým změnám dochází v oblasti náhrady škody, kdy je zesíleno postavení občana, který utrpěl škodu či sjednocuje smluvní právo.

Nový občanský zákoník je rozsáhlejší

Platný občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) má 880 paragrafů, nový občanský zákoník jich má 3 046. Důvodem je hlavní výhoda nového občanského zákoníku, a sice skloubení soukromého práva do jedné právní normy. V současné době jsou totiž mnohé životní události upraveny nejenom v občanském zákoníku, ale také např. v obchodním zákoníku nebo zákonu o rodině. Skladba a rozsah občanského zákoníku bude tedy podrobnější a aktuálnější době. Jak moc dojde k rozsáhlejší úpravě jednotlivých soukromých práv, si můžeme ukázat na nárůstu „paragrafů“ právní úpravy u dědictví.

V občanském zákoníku z roku 1964 je část sedmá „dědění“ a je upravena v § 460 až § 487. V novém občaném zákoníku je „dědické právo“ upraveno v hlavě III, konkrétně potom v § 1466 až § 1631. V dědickém právu tak dochází k mnohem podrobnější právní úpravě, výrazně se posiluje institut poslední vůle. V občanském zákoníku z roku 1964 se dědí ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů. V novém občanském zákoníku se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Jak lze vidět již na této základní větě, nový občanský zákoník výrazně posiluje vlastní vůli zesnulého. Mimo jiné se také rozšiřuje počet tříd dědiců z pěti na šest, budou totiž již moci dědit i bratranci a sestřenice. Dle nového občanského zákoníku bude mít dědic (dědici) nárok i na zůstavitelova práva na bolestné, či peněžní odškodnění, pokud bylo toto práva za života zemřelého uznáno nebo zažalováno.

Členění nového občanského zákoníku

Nový občanský zákoník je rozčleněn do pěti částí: • Obecná část (§ 1 až § 646) V obecné části zákoníku jsou vysvětleny pojmy, se kterými se dále v občanském zákoníku pracuje, např. definuje pojmy soukromé právo, zletilost, jméno a bydliště člověka, právnická osoba.

• Rodinné právo (§ 647 až § 969) V rodiném právu je definováno např. manželství, manželské majetkové právo, rozvod manželství, příbuzenství, poměry mezi rodiči a dítětem, určování rodičovství či výživné. Rodinné právo tak v sobě zahrnuje současný zákon o rodině.
• Absolutní majetková práva (§ 970 až § 1710) V této části občanského zákoníku je definováno vlastnictví, právo k cizím věcem či dědictví.
• Relativní majetková práva (§ 1711 až § 2984) Ve čtvrté části nového občanského zákoníku jsou upraveny smlouvy, změny závazků, darování, koupě, klamavá reklama či odpovědnost za škodu.
• Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 2985 až § 3046) Je zde taky uvedeno, které zákony se ruší (je jich 231). Z tohoto čísla vidíme, jak důležitou právní normou nový občanský zákoník je a jak moc se jeho schválení promítne do celé české legislativy.

Smlouvy již pouze dle občanského zákoníku

Velmi důležitá změna nastene v oblasti závazkového práva. V současné době jsou mnohé smlouvy upraveny jak občanským, tak obchodním zákoníkem. V praxi tak dochází k problémům, protože zákonná úprava je rozdílná. Nový občanský zákoník pamatuje i na smlouvy upravené jinými zákony, např. pojistnou smlouvu či pracovní smlouvu. Více se v novém občanském zákoníku posiluje vlastní vůle smluvních stran, kdy se v některých případech snižují dřívější zbytečné zákonné požadavky.

Např. dle občanského zákoníku je základní promlčecí lhůta tříletá, zatímco dle obchodního zákoníku je základní promlčecí lhůta čtyřletá. Smlouvy upravené občanským zákoníkem se tedy řící tříletou promlčecí lhůtou, zatímco smlouvy upravené obchodním zákoníkem se řící čtyřletou promlčecí lhůtou. V obou zákonech existují výjimky. Občanský zákoník upravuje např. tyto smlouvy: kupní smlouvu, smlouvu o dílo, nájemní smlouvu nebo smlouvu o půjčce. Obchodní zákoník upravuje např. tyto smlouvy: kupní smlouvu, smlouvu o dílo, smlouvu o úvěru, smlouvu mandátní, licenční smlouvu. Občanský zákoník je ve vztahu k obchodnímu zákoníku obecným zákonem a v případě, že obchodní zákoník některá ustanovení postrádá, tak je nutné se řídit občanským zákoníkem.

Petr Gola