Jak je to skutečně s prací přesčas?
štítek Právo čtení na 2 minuty
Každého zaměstnance zajímá, kdy je jeho práce považována za práci přesčas, kdy ji může zaměstnavatel nařídit nebo jaký příplatek náleží za práci přesčas. Jak je to tedy s legislativou práce přesčas?
Práce přesčas je upravena zákoníkem práce. Prací přesčas se dle § 78 rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavateel nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tuto hranici může zaměstnavatel požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem. I v tomto případě však počet hodin práce přesčas nesmí v průměru přesáhtnou 8 hodin týdně.
Jak je to u zaměstnanců s kratší týdenní dobou?
Zaměstnanci mající kratší pracovní dobu vykonávají práci přesčas, až když práce přesáhne stanovneou týdenní pracovní dobu. Zaměstnancům s kratší pracovnou dobou přitom není možné práci přesčas nařídit.
Kdy se nejedná o práci přesčas?
V případě, že zaměstnanec napracovává práci konanou nad stanovneou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu jeho zaměstnavatel poskytl na základě jeho žádosti, tak se o práci přesčas nejedná. Současně se za práci přesčas nepovažuje vykonávaná práce zaměstnance na základě jeho vlastní iniciativy.
Kdy může zaměstnavatel nařídit práci přesčas?
Ze zákona může zaměstnavatel práci přesčas nařídit pouze z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami. V den nepřetržitého odpočinku může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventruní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, při živelných událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojení životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních tělovýchodvných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě, krmení a ošetřování zvířat.
Ohodnocení práce přesčas
Zaměstnanci přísluší za práci konanou přesčas příplatek k dosažené mzdě nebo náhradní volno.
- Dle § 114 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za práci přesčas mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a dále příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Zákonem je tedy stanovena pouze minimální výši příplatku, v kolektivní smlouvě může být však stanovena i vyšší hodnota.
- Druhou možností je dohoda zaměstnavatele a zaměstnance na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas. Když se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas, tak potom zaměstnanci příplatek nepřísluší a obdrží pouze dosaženou mzdu. Náhradní volno je však potřeba poskytnout v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době. V opačném případě přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek za práci přesčas.
