České alimenty v mezinárodním srovnání neobstojí
čtení na 3 minuty
Alimenty v České republice patří v mezinárodním srovnání mezi nižší. Zvyšují se navíc až s vyšším věkem dítěte, takže se maminky, které zůstaly samy s malými dětmi, často dostávají do velmi tíživé situace. Jak se výše alimentů v Česku stanovuje a jaké dávky může čerpat maminka samoživitelka? Vše se dozvíte v našem nejnovějším článku.
Pokud se rodiče sami nedohodnou na výši alimentů, stanovuje je soud vlastním svým rozhodnutím. Aby nedocházelo mezi jednotlivými případy stanovování výše alimentů k velkým rozdílům, mají v Česku soudy ke stanovení výše alimentů tabulky vypracované ministerstvem spravedlnosti. Konečné slovo má však vždy soud, protože tabulky nemohou obsáhnout všechny případy.
Alimenty od 9 do 24 procent příjmu druhého rodiče
Ke sjednocení rozhodování ve věci alimentů pomáhají soudcům tabulky výživného ministerstvem spravedlnosti. Výše alimentů se pohybuje od 9 do 24 procent příjmu rodiče, který má povinnost platit alimenty. Je zřejmé, že s rostoucím věkem dítěte se zvyšují i jeho finanční nároky. Na dítě ve věku do 5 let je v tabulce doporučena výše alimentů ve výši 9 až 13 procent měsíčního příjmu rodiče, který s dítětem nežije. Nejlepší je určení výši alimentů na základě vlastní dohody rodičů, kteří nejlépe znají životní potřeby a finanční nároky dítěte.
Jaké dávky může čerpat osamělá matka?
Osamělá matka může při splnění zákonných podmínek pobírat přídavek na dítě, příplatek na bydlení či dávky v hmotné nouzi. Zákonné podmínky však většina osamělých maminek nesplní, protože se započítává nejenom příjem matky samoživitelky, ale i alimenty.
- Pro přiznání nároku na přídavek na dítě je nutné, aby měla matka samoživitelka nižší příjmem než 2,4násobek životního minima. Jestliže bude maminka žít v domácnosti sama s dítětem, tak budete mít životní minimum 4 480 Kč. Podmínky pro pobírání přídavku na dítě např. ve výši 500 Kč (dítě je mladší 6 let) tedy matka samoživitelka splní, bude-li mít příjem nižší než 10 752 Kč. O výplatu přídavků na děti je potřeba písemně požádat na předepsaném formuláři na místně příslušném úřadu práce dle trvalého bydliště. K žádosti je potřeba doložit potrvzení o příjmech i výši alimentů.
- Osamělá maminka s dítětem může ještě požádat o příspěvek na bydlení, který je poskytován, když 30 procent (v Praze 35 procent) jejího příjmu nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a když je současně těchto 30 procent (v Praze 35 procent) příjmu nižší než normativní náklady na bydlení. Typ bydlení (vlastní, družstevní či nájemní) není rozhodující. Posuzují se však všechny osoby s trvalým pobytem v daném bytě. O příspěvek na bydlení se opět žádá na místně příslušném úřadu práce.
- Osamělé matky v tíživé sociální situaci mohou zažádat o dávky v hmotné nouzi (např. příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení). Možnost dostat dávku v hmotné nouzi je však malá. Výplata dávek v hmotné nouzi je v kompetenci obecních úřadů dle trvalého bydliště žadatele.
Horší situaci mají matky samoživitelky s malým dítětem
Při rozhodování o výši alimentů je praxí, že s rostoucím věkem dítěte stoupá i výši alimentů. Tento princip není mnohdy úplně šťastný. Výdaje na malé dítě jsou vyšší (např. plenky, sunar…), malé dítě rychleji roste (častější nákup oblečení, obuvi…), s malým dítětem do 3 let je navíc vlastní výdělečná činnost rodiče starajícího se o své dítě značně omezena. Obdobná situace je i v době, kdy je dítě ve školce (je častěji nemocné). Naopak studující dítě starší 18 let si už může přivydělat.
Finanční situace maminek samoživitelek s malými dětmi je tedy složitější. Malé děti jsou častěji nemocné, musí je v určený čas vyzvednout ve školce, maminkám samoživitelkám se hůře koordinuje práce a péče o dítě, případně je problém si najít zaměstnání. V některých zemích je proto situace právě opačná. Například v Dánsku, kde přídavky na děti s rostoucím věkem dítěte klesají.
