ČR, Německo a Polsko společně požádají o peníze EU na povodně
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Česká republika, Německo a Polsko společně požádají o peníze z fondu EU na odstranění škod po letních povodních, oznámili v úterý premiéři Saska a ČR Stanislaw Tillich a Petr Nečas. Hranici pro čerpání představuje škoda nad 21 miliard korun. Česko této hranice nedosáhlo, letní povodně ale byly i v sousedních zemích. Tillich v Praze hovořil také o posílení dopravního propojení obou zemí.
„Dohodli jsme se, že podáme třístrannou žádost o krytí škod po záplavách,“ řekl Tillich novinářům. „Území, které povodně zasáhly, je relativně malé, ale zasahuje tři státy,“ dodal Nečas. Jak vysokou částku by mohly z fondu EU získat, o tom se podle obou politiků jedná.
Celkové škody po letních záplavách na severu Čech podle dosavadních údajů přesáhly deset miliard korun, srpnové povodně jsou tak v Česku třetí nejničivější od roku 1997. Postižen byl především Liberecký kraj, ale také Ústecký.
Tillich upozornil, že EU musí nejdříve posoudit, zda jí vůbec vyhoví. Klíč pro rozdělování pomoci mezi tři regiony by pak nejspíš zahrnoval nejen absolutní rozsah škod, ale i hospodářskou výkonnost a počet obyvatel v postižených oblastech, naznačil německý politik na setkání s novináři.
Tillich s Nečasem hovořili také o policejních kontrolách v Sasku a Bavorsku, na něž si někdy Češi při svých cestách stěžují, protože jim připadají nepřiměřené. Situaci by podle obou premiérů měla vyřešit lepší spolupráce české a německé policie, protože kriminalita existuje na obou stranách hranice, uvedl Tillich. Německé orgány v minulosti českou kritiku odmítaly a kontroly označily za účinný prostředek ke snižování kriminality v pohraničí.
Saský ministerský předseda později konstatoval, že podle oficiálních údajů se stížnosti na příliš tvrdý přístup německých policistů vesměs týkaly zkušeností českých řidičů v Bavorsku.
Sasko se v poslední době potýkalo i se zvýšeným počtem krádeží aut. V tomto roce se ale tato tendence údajně začala obracet. Tillich poukázal na saské statistiky, podle nichž v první polovině roku bylo v blízkosti hranic s Českem ukradeno o 35 procent méně automobilů než ve srovnatelném období loni. Desetiprocentní pokles nastal i u hranic s Polskem, kde byl po rozšíření schengenského prostoru z 21. prosince 2007 zaznamenán mnohem výraznější nárůst krádeží aut.
Tématem schůzky Tillicha s Nečasem byla také přeshraniční dopravní a energetická infrastruktura. Podle Nečase by bylo žádoucí propojení plynovodu a ropovodu na obou stranách hranice. Premiéři podpořili uspořádání vědecké energetické konference, na níž by se hovořilo o perspektivách těžby hnědého uhlí i jaderné či větrné energie. Na dotaz ČTK řekl, že by se taková konference mohla uskutečnit do jara příštího roku v Drážďanech nebo Lipsku.
Východní část Německa přitom k výrobě elektřiny ve značné míře využívá energie ze spalování hnědého uhlí, které se tu také těží. "I my chceme, aby tyto zdroje byly využívány ekologicky, řekl Tillich novinářům.
Prioritou podle obou premiérů zůstává dostavba dálnice do Berlína na českém území a rozvoj železničního spojení mezi Prahou, Drážďanami a Berlínem.
Tillich uvedl, že se již blíží otevření zastoupení Saska v pražském Lužickém semináři, který se bude využívat jako saský informační dům. „Naše představa je taková, že Lužický seminář bude opět sloužit Lužickým Srbům a přátelům Lužických Srbů,“ řekl Tillich poté, co objekt někdejší lužickosrbské koleje, dnes patřící ministerstvu školství, navštívil. Ve stejném objektu by však mělo být téměř jedno poschodí vyčleněno pro saské zastoupení.
Sám Tillich je Lužický Srb a v Praze prozradil, že z příbuzných jazyků lépe ovládá češtinu než polštinu díky intenzivním osobním kontaktům s Čechy v mládí.
