Odmítnutí pomoci Řecku může mít pro Slovensko v EU důsledky
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Rozhodnutí neposkytnout půjčku těžce zadluženému Řecku a jít tak proti závazku předchozí vlády zřejmě bude mít pro Slovensko a jeho pozici v Evropské unii politické důsledky. Ukazují na to prohlášení některých analytiků i politiků. Na příštím jednání o slovenském kroku, který Evropská komise kritizovala jakožto nabourávající solidaritu, budou jednat unijní ministři financí.
Slovenský parlament ve středu sice schválil zapojení do záchranného fondu eurozóny na pomoc zemím v potížích, půjčku Aténám ale odmítl. Ta měla mít bilaterální podobu. K tomu, že jí Slovensko poskytne, se zavázala předchozí vláda, což Brusel také okamžitě připomněl.
Bude tak nyní třeba zřejmě zvážit to, zda a jak se slíbený balík peněz na pomoc Řecku ve formě dvoustranných půjček přepočítá, když se připojí o jednu zemi méně, než se čekalo. Na Slovensko měla připadnout půjčka ve výši 817,85 milionu eur (asi 20,3 miliardy Kč).
„Samozřejmě to bude mít politické důsledky. Nebudou zřejmě bezprostřední, ale přijdou někdy v budoucnu,“ řekl dnes ČTK analytik bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) Piotr Kaczyński.
Nelze čekat, že by Bratislava kvůli svému rozhodnutí čelila nějakým konkrétním právním krokům nebo sankcím. „Budou to nepřímé důsledky, je tak těžké říct, jak by mohly přesně vypadat,“ podotkl Kaczyński. Jasné ale podle něj je, že bude nižší důvěra ve slovenské partnery. „To se v budoucnu může projevit v některých rozhodnutích,“ prohlásil.
„Pokud třeba bude při diskusi nějaká slovenská a neslovenská myšlenka a obě budou srovnatelné, tak jedna zvítězí o pár procent a těchto pár procent bude souviset s nižší důvěrou ve Slovensko,“ řekl.
„Je to porušením závazku poskytnout dočasnou a podmíněnou finanční asistenci Řecku, který Slovensko přijalo v euroskupině,“ uvedl už ve středu eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn v reakci na krok slovenského parlamentu.
Podle něj rozhodnutí euroskupiny, tedy unijních zemí platících eurem, bylo klíčovým okamžikem v kritické chvíli pro zajištění finanční stability celé eurozóny, včetně Slovenska. „Mohu jen litovat tohoto narušení solidarity v eurozóně,“ dodal komisař. Věcí se ministři financí eurozóny a EU budou zabývat na příštím zasedání, dodal.
Jeho mluvčí Amadeu Altafaj dnes ČTK řekl, že euroskupina o tom musí mít politickou debatu. O důsledcích slovenského rozhodnutí ale nechtěl hovořit, případné konsekvence podle něj vyvodí ministři. „Ecofin a euroskupina se musí setkat a vyvodit z toho důsledky,“ řekl.
Podotkl také, že jde o suverénní rozhodnutí slovenského parlamentu, zároveň ale i on připomněl, že suverénní vláda se k poskytnutí půjčky Aténám v euroskupině zavázala. „Můžeme jen litovat, že Slovensko tomuto závazku nedostojí,“ dodal.
Mluvčí se dnes také na pravidelné polední tiskové konferenci Evropské komise poněkud pozastavil nad tím, že zatímco půjčku Řecku slovenský parlament zamítl, zapojení do záchranného fondu eurozóny schválil. Je to prý překvapivé.
„Základní princip je u obou rozhodnutí stejný – mít nástroje, pomůcky a používat je, pokud je třeba, k zajištění finanční stability eurozóny i celé Evropské unie,“ řekl. Koherentní by tak podle něj prý bylo, pokud by země vyjádřila stejnou podporu oběma rozhodnutím.
Altafaj rovněž podotkl, že nejsou žádné náznaky, že by se příkladem Slovenska mohly inspirovat i další země eurozóny. Komise to nečeká.
Možnost, že by se postoj Bratislavy k půjčce Řecku mohl projevit třeba na posuzování žádostí o pomoc kvůli nedávným záplavám na Slovensku, v reakci na dotaz jedné novinářky odmítl. „Jde ale o významný posun…a neobvyklé rozhodnutí, ale nebudu spekulovat o jakémkoli politickém důsledku. Nemyslím si, že EU funguje takovým způsobem,“ podotkl.
