Cenné papíry – definice, historie, klasifikace
štítek Investice čtení na 2 minuty
Pokud máte hodně peněz, můžete si koupit akcie nějaké významné společnosti a mít zisk z dividend. V dnešní době však nemusíte být milionářem, abyste mohli investovat do nejrůznějších cenných papírů. Dnešní banky a ostatní finanční instituce nabízí služby spojené s investováním a slibují nemalé zisky. Do jakých cenných papírů se dnes investuje a jaké jsou jejich základní charakteristiky?
Definice cenných papírů
Cenný papír je listina, která představuje pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo cenný papír emitoval.
Historie cenných papírů
Historie cenných papírů je poměrně dlouhá. První zmínku o těchto v dnešní době velmi oblíbených finančních instrumentech můžeme najít již době alexandrijské. Dlužník potvrzoval bankéři svůj závazek vystavením a podepsáním dlužního listu. Na druhé straně bankéř při přijímaní vkladů vydával vkladateli potvrzení o přijetí vkladu. Pro historii cenných papírů bylo významné období středověku. Byly již docela podobné těm dnešním a na svůj účet je vystavovali knížata, papežové a jiní vysocí hodnostáři. Rozhodující význam získaly cenné papíry s rozvojem kapitalismu a jejich použití se rozšířilo díky rychlému zdokonalování techniky bankovních operací. Dnes jsou cenné klasickým nástrojem investování a obíhají na národních i mezinárodních trzích.
Klasifikace cenných papírů
Základním členěním cenných papírů je členění podle ztělesněného práva v cenném papíru. Podle tohoto kritéria rozlišujeme zbožové papíry, papíry peněžního trhu a papíry kapitálového trhu.
Zbožovými cennými papíry jsou skladní listy, lodní listy, konosamenty atd. V těchto papírech je vyjádřeno, komu patří určité zboží a kdo má právo s tímto zbožím disponovat. Tyto cenné papíry nepředstavují investiční instrument, nýbrž ztělesňují právo na určitou věc.
Do cenných papírů peněžního trhů patří státní pokladniční poukázky, komerční papíry a depozitní certifikáty. Tyto papíry jsou investičními instrumenty a ztělesňují krátkodobé pohledávky.
Cenné papíry kapitálového trhu ztělesňují pohledávky nebo podíly. Tyto cenné papíry lze dělit podle různých hledisek:
- Podle ztělesněného práva rozlišujeme dluhové cenné papíry a majetkové cenné papíry. Do dluhových cenných papírů patří dluhopisy, do majetkových akcie a podílové listy.
- Podle charakteru důchodů klasifikujeme cenné papíry takto:
- a) cenné papíry s pevným zúročením, u kterých je emitent povinen platit pravidelně peněžní částky, k nimž se zavázal;
- b) cenné papíry s proměnlivým zúročením, kdy se v pravidelných časových intervalech provádí přizpůsobení nominálního zúročení aktuální úrokové úrovni;
- c) cenné papíry s nulovými platbami, kde je výnos dosažen rozdílem mezi emisním a umořovacím kursem;
- d) cenné papíry s proměnlivým výnosem, kde jsou platby závislé na výsledku hospodaření emitenta (např. akcie)
- Podle převoditelnosti rozlišujeme:
- a) cenné papíry na doručitele (na majitele), kdy se za vlastníka považuje ten, kdo cenné papíry předloží; zaručují nejvyšší stupeň převoditelnosti, protože změna vlastnictví se realizuje pouhým předáním cenného papíru;
- b) cenné papíry na řad (order papíry), na kterých je vyznačeno jméno oprávněné osoby (nebo názvu firmy) s doložkou na řad; převod práva na plnění se uskutečňuje zvláštním písemným prohlášením zpravidla na rubu cenného papíru indosamentem (rubopisem) ;
- c) cenné papíry na jméno, na kterých je uvedeno jméno oprávněného a převod vlastnického práva se uskutečňuje cesí, přičemž je třeba o této skutečnosti uvědomit emitenta.
