Kolář: Vztahy s Ruskem by měly být korektní, ale ne podlézavé
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Vztahy s Ruskem by podle českého velvyslance ve Washingtonu Petra Koláře měly být korektní do té míry, do níž je i „druhá strana bude chápat jako korektní vztah“. Česká diplomacie by si ale měla dát pozor na to, aby v Moskvě svou korektností nevytvořila dojem slabého, podlézavého partnera, řekl v rozhovoru s ČTK diplomat, který hlavní město Spojených států opouští po více než čtyřech letech na konci června a o němž se spekuluje jako o příštím velvyslanci v Rusku.
Podle Koláře není nutné se vůči Moskvě chovat konfrontačně. „Je třeba řešit problémy věcně, hledat a nabízet řešení, být v tomhle ohledu neúnavný, neurážet a nepoužívat velká slova, velká gesta, pokud to opravdu není bezpodmínečně nutné,“ uvedl velvyslanec.
Rusko se podle něj evolučně vyvíjí v zásadě správným směrem. Má nicméně potíže, byť v současnosti nejsou tolik vidět. Jde například o demografii či závislost ruské ekonomiky na přírodních zdrojích, což si podle Koláře zodpovědní ruští politici uvědomují.
„Prezident Dmitrij Medveděv chce modernizovat Rusko, ví, že to bez Západu půjde těžko. Myslím si, že o to má zájem nejen on, ale i řada ruských podnikatelů, kteří už nejsou ta první generace zlatokopů a trošku loupežníků, ale že už to jsou to lidé, kteří pochopili, jak funguje ten mezinárodní byznys a že vláda zákona je výhodná i pro ně, že to prostě začíná být viditelná síla, se kterou se snad dá spolupracovat,“ uvedl velvyslanec.
Podle něj tito lidé chápou, že spolupráce je i v jejich zájmu a že Západ pro ně nepředstavuje nebezpečí, že jej naopak lze brát jako partnera, s nímž lze uzavírat vzájemně výhodné dohody, která „nenarušuje naši mravní integritu a je neuráží a neponižuje“. Takové Rusko by nemělo Severoatlantickou alianci považovat za největší hrozbu pro svou existenci a jako takovou je činit součástí svých vojenských doktrín, míní Kolář, který to považuje za přežitek studené války.
Moskva se Západem by měly mít vzájemně uznávaná pravidla a na jejich základě hledat východiska. Rusové se podle velvyslance učí, že existují situace výhodné pro obě strany a že vždy nemusí být jeden vítězem a druhý poraženým. „Nesmí to být tak, že oni to berou vždy tak, že když jim pootevřete dveře, že to znamená, že tam vrazí nohu, pak loket, pak celé rameno a začnou vám v podstatě najednou uvnitř vašeho obýváku říkat, jak to máte dělat,“ uvedl Kolář.
V případě dostavby jaderné elektrárny v Temelíně, o niž má zájem i ruská firma, by podle něj nicméně měly hrát roli strategické a bezpečnostní ohledy. A to vzhledem k nejistotě, zda se Česko může zcela odkrýt z hlediska energetické bezpečnosti, kdy by bylo příliš zranitelné a vydíratelné. „Jsem optimista a myslím si, že nebude trvat zas tolik generací, než budeme moci přistupovat i k těmto nabídkám z Ruska jako něčemu, co není míněno jinak než jako opravdu čistý, poctivý byznys,“ uvedl Kolář. Zdůraznil ale, že nepředjímá, jak by to se zakázkou mělo být.
Primárně podle něj bude záležet na kvalitě nabídky, ať už od Rusů, Francouzů nebo Američanů, a na tom, jak situaci vyhodnotí vláda. Do tendru na dostavbu Temelína se přihlásily americký Westinghouse, Atomstrojexport z Ruska a francouzská Areva. Vítěz by měl z výběrového řízení vzejít napřesrok.
Sedmačtyřicetiletý Kolář nastoupil do Washingtonu na konci roku 2005, ze Spojených států se vrací na konci června. Předtím působil například jako náměstek ministra zahraničí či velvyslanec ve Švédsku či Irsku.
