IDEA: Vládní dluh se může po reformách stabilizovat na 50 pct HDP
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Česko má podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) reálnou šanci stabilizovat úroveň vládního dluhu okolo 50 procent hrubého domácího produktu. Nutné je ovšem provést reformu veřejných financí, a ne pouze jednorázově zvýšit daně nebo náhodně škrtat ve výdajích. Studii ve středu představil šéf IDEA Jan Švejnar.
Pokud se podle studie nepodaří snížit schodky, stoupne vládní dluh z nynějších 35 procent až na 70 procent hrubého domácího produktu v roce 2020 a poroste stejným tempem nadále. Maastrichtská kritéria pro přijetí eura požadují maximálně 60 procent HDP.
„Nejsme v situaci, že by nám hrozil kolaps jako v případě Řecka. Pokud ale nic neučiníme, zmeškáme šanci jak reformu provést bezbolestně,“ uvedl Švejnar.
Studie uvádí jako příklad reformních kroků postupné zrušení státní podpory stavebního spoření nebo změnu celého procesu tvorby státního rozpočtu včetně případných sankcí za nedodržení nastavených výdajových limitů. „Oba dva dílčí návrhy umožní dlouhodobě snížit deficit zhruba o 22 miliard korun,“ uvedl spoluautor studie Vilém Semerák. Uvedená opatření sama o sobě podle něj stačí k poklesu strukturálního deficitu veřejných financí pod tři procenta.
Zrušení podpory stavebního spoření by bylo podle studie spojeno s postupným snižováním limitu státní podpory s datem uzavření smlouvy z dnešních 3000 korun ročně každý měsíc o 50 korun až k nule. Tím by se podle autorů studie omezil výrazný nárůst nově uzavíraných smluv, jak tomu bylo před snížením podpory v roce 2004. Zrušení podpory autoři studie odůvodňují mimo jiné tím, že podněcování domácností ke spoření plní stavební spoření velmi omezeně.
U změny rozpočtových pravidel studie navrhuje přísněji vymáhat dodržování střednědobých výdajových rámců; ty v minulosti dodržovány nebyly. Návrh IDEA počítá s tím, že by se v prvním povolebním roce schválil rozpočet na první rok a celkové výdaje na další tři roky. Oprosti současnému stavu by přitom výdajové rámce byly právně závazné a jejich změna by byla možná jen z předem stanovených důvodů. Problémem jsou podle studie příliš vysoké pravomoci poslanců pozměňovat návrhy zákonů.
Kromě zrušení podpory stavebního spoření a reformy přípravy rozpočtu podle studie pomůže rovněž dlouhodobému udržení stavu veřejných financí změna pravidel zadávání veřejných zakázek, reforma důchodového systému, úspora v provozních výdajích státu nebo změna daňového systému.
„Implementace obdobného přístupu systematicky na další aspekty veřejných financí umožní přebytky rozpočtu a snížení dluhu v období rychlého ekonomického růstu,“ uvádí studie.
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu vznikl loni v říjnu jako projekt Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Vede jej Jan Švejnar. Institut působí jako nezávislé myšlenkové centrum (think-tank).
