Rovná daň nebo progresivní zdanění?
štítky Daně Osobní finance čtení na 4 minuty
Česko patří mezi několik málo zemí, kde je zavedena rovná sazba daně. Při rovné sazbě daně podléhají příjmy občanů s podprůměrnou mzdou i občanů s nadprůměrnou mzdou stejné sazbě daně. Při progresivním zdanění podléhají nadstandardní příjmy vyšší sazbě daně než podprůměrné. Kde všude je rovná daň zavedena? Proč odvádí Slováci na dani méně, když mají 19% rovnou sazbu daně a my v Česku 15% sazbu daně? Proč není v Česku rovná daň až tak rovná?
V posledních letech docházelo ve vyspělých zemích světa ke snižování daňové zátěže. Klesaly především sazby přímých daní. Daňová povinnost občanů na dani z příjmu fyzických osob je v Česku jedna z nejnižších. Důvodem bylo právě zavedení 15% rovné daně. Problémem však zůstává vysoké sociální a zdravotní pojištění. Zdanění práce (tj. odvody na dani z příjmu fyzických osob, sociálním a zdravotním pojištění) jsou tak v Česku ze zemí EU průměrné.
Související
Nerozhoduje pouze sazba daně
Celková daňová povinnost není závislá pouze na sazbě daně z příjmu fyzických osob, ale na dalších důležitých parametrech. Např. na Slovensku je od roku 2004 zavedena vyšší sazba daně z příjmu fyzických osob než v Česku (na Slovensku je 19%), ale daňovou povinnost mají Slováci nižší. Proč? Na Slovensku je daňovým základem pouze hrubá mzda zaměstnance, v Česku „superhrubá mzda“ (tj. hrubá mzda zvýšená o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem).
Česko – u nízkých příjmů se daň neplatí
Ve většině zemí neodvádí občané z nízkého příjmu daň z příjmu fyzických osob. Český systém patří z tohoto pohledu mezi nejpřátelštější. Vždyť bezdětní občané s měsíčním příjmem do 10 290 Kč měsíčně neodvádí na dani ničeho. Důvodem je vysoká základní sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně. Přestože je tedy v Česku zavedena rovná sazba daně, neznamená to, že odvedou všichni občané na dani stejně.
- 4 občan s hrubou mzdou 10 290 Kč neodvede na dani ničeho (efektivní sazba daně je 0 %)
- 5 občan s hrubou mzdou 25 000 Kč odvede na dani 2 955 Kč (efektivní sazba daně je 11,82 %)
- 6 občan s hrubou mzdou 50 000 Kč odvede na dani 7 980 Kč (efektivní sazba daně je 15,96 %)
- 7 občan s hrubou mzdou 100 000 Kč odvede na dani 18 030 Kč (efektivní sazba daně je 18,03 %)
I když je tedy v Česku zavedena rovná sazba daně, tak s rostoucím příjmem se zvyšuje efektivní zdanění (daňový systém je lehce progresivní). Důvodem je uplatnění slevy na dani.
Kde všude je zavedena rovná sazba daně?
Rovná sazba daně z příjmu fyzických osob je oblíbená především ve východní Evropě. Rovná daň u daně z příjmu fyzických osob je tak v letošním roce zavedena např.: v Bulharsku 10 %, Černé Hoře 15 %, Estonsku 20 %, Gruzii 19 %, Litvě 15 %, Lotyšsku 23 %, Makedonii 10 %, Rumunsku 16 %, Rusku 13 %, Slovenskou 19 % a Ukrajině 15 %.
Progresivní zdanění, přesto nižší odvody na dani
Ve většině zemích je zavedeno u daně z příjmu fyzických osob více sazeb daně a příjmy lépe vydělávajících občanů jsou zatíženy vyšší sazbou daně (tzv. progresivní zdanění). Mezi zeměmi však existují velké rozdíly v nastavení jednotlivých příjmových pásem. V některých zemích platí nejvyšší sazba daně až pro velmi nadprůměrné příjmy, jinde už u mzdy dosahující dvojnásobku průměrné mzdy v zemi. Jsou země, kde není rovná daň zavedena a celková daňová povinnost je nízká (Irsko, Lucembursko, Švýcarsko, Velká Británie, USA…).
Sazba daně ve světě? Od 0 % do 61 %
Ve všech západoevropských zemích a vyspělých zemích OECD je zavedeno progresivní zdanění. Občané s vysokými příjmy platí nejvyšší daně. Rozdíly jsou však značné. Ve Švédsku je horní sazba daně z příjmu fyzických osob dokonce 61 % (myšleno centrální + místní sazba daně z příjmu). Naproti tomu v Kataru či Saudské Arábii není daň z příjmu fyzických osob zákonem vůbec stanovena. Občané tak na dani neodvádí ničeho.
Shrnutí
Porovnávat daňovou zátěž občanů jenom podle sazby daně z příjmu je mnohdy zavádějící. Celkově však platí, že v zemích s rovnou sazbou daně je daňová povinnost občanů jedna z nejnižších. Není to však pravidlem. Např. hned v devíti členských zemích OECD odvedou občané pobírající průměrnou mzdu na dani méně (v % z hrubé mzdy) než občané pobírající průměrnou mzdu v Česku. Jedná se o Mexiko, Koreu, Polsko, Japonsko, Irsko, Slovensko a Švýcarsko. U velmi nadprůměrných mezd se však v plné výši projevuje efekt rovné daně a daňová povinnost tak bývá výrazně nižší než u zemí s progresivním zdaněním. Celkově však platí, že čím vyšší příjem občan má, tím je pro něho rovná daň výhodnější než progresivní zdanění. Z tohoto hlediska je rovná sazba daně pro občany motivující.
Na druhou stranu v nejvyspělejší zemi USA má progresivní zdanění tradici (centrální sazba daně činí od 10 % do 35 %) a bohatí Američané s tím nemají problém. V některých případech jsou dokonce hrdí, že odvádí vysoké daně. Dobrým daňovým systémem se dle mnoha renomovaných mezinárodních institucí (např. Světová banka) může pochlubit Irsko. V Irsku jsou přitom zavedeny pouze dvě sazby daně z příjmu fyzických osob. Tento systém je tak vhodným kompromisem mezi rovnou sazbou daně a progresivním zdaněním s pěti a více sazbami daně.
