Minimální mzda pořád 8 tisíc, jak je to v ostatních zemích?

V Česku je minimální mzda nízká

Od 1. ledna 2007 činí v Česku minimální mzda 8 tisíc korun a v nejbližší době se její zvýšení neočekává. Jak se vyvíjela minimální mzda, se dozvíte v sekci Ekonomika. V Česku se tak neustále zvyšuje rozdíl mezi průměrnou mzdou a minimální mzdou. Zatímco ve v západoevropských zemích EU dosahuje minimální mzda těsně přes 40 % průměrné mzdy, tak v Česku je to pouze 30 %. Za minimální mzdu v Česku pracuje přibližně pouze jedno procento zaměstnanců (např. v Lucembursku každý sedmý zaměstnanec). Minimální mzdu má v Česku často zaměstnanec uvedenu v pracovní smlouvě, ve skutečnosti je však jeho příjem vyšší, neboť zbylou část „výplaty“ dostává načerno. Zaměstnavatel tak ušetří na povinných odvodech na sociálním a zdravotním pojištění. Prostor pro zvýšení minimální mzdy v Česku tedy je. Vyšší minimální mzda by znamenala vyšší státní příjmy na dani z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění. Dobře nastavená výše minimální mzdy pomáhá snižovat nezaměstnanost. Při významném rozdílu mezi minimální mzdou a životním minimem se např. občanům vyplatí i za hůře placenou prací dojíždět. Jak jsou na tom rodinné dávky, se dočtete v článku Rodinné dávky pro rok 2010 v Česku klesly, ve světě stouply.

Irsko – vysoká minimální mzda ekonomice nepomáhá

Vysoká zákonná minimální mzda v Irsku, je v období hospodářské krize, problémem. Cena práce je tak vyšší než odpovídá možnostem pracovního trhu. Irští zaměstnavatelé ve stavebnictví a hotelnictví usilovali o snížení minimální mzdy. Nižší minimální mzda by mohla pomoci snížit rostoucí nezaměstnanost v zemi. Hospodářská krize alespoň pozastavila růst minimální mzdy, která se již přes dva roky nezvyšovala. Irští zaměstnavatelé však nadále usilují o snížení minimální mzdy, která zvyšuje cenu práce a snižuje konkurenceschopnost domácích firem na světovém trhu. Více také článek Jak vysoká má být minimální mzda?

Proč není minimální mzda ve Skandinávii?

V zemích Skandinávie (Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko) není minimální mzda zákonem stanovena. Důvodem nejsou horší mzdové podmínky pro zaměstnance, ba právě naopak. Ve skandinávských zemích mají totiž odbory silnou pozici. Upřednostňují se tedy kolektivní smlouvy, které zaručují zaměstnancům ještě lepší pozici než by jim pravděpodobně zajistil institut minimální mzdy. Spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci je velmi dobrá a existuje rovnováha na úrovni kompromisu. Samotné odbory tak nemají zájem na uzákonění minimální mzdy, paradoxně by tento krok mohl znamenat snížení mezd některých zaměstnanců.

Velmi vysoký vliv mají i odbory ve Francii, důsledkem je pravidelné každoroční zvyšování minimální mzdy. Francie patří mezi několik málo zemí, které zvýšily minimální mzdu od 1. ledna. Dalšími zeměmi, kde se minimální mzda pravidelně každý rok zvyšuje, jsou např. Maďarsko, ale i Portugalsko. Platy málo placených zaměstnanců jsou tak ve Francii páté nejvyšší.

Minimální mzda ve východní Evropě

K největšímu zvýšení minimální mzdy došlo v zemcích východní Evropy jejich vstupem do Evropské unie. I v současné době rostla minimální mzda ve východní Evropě velmi rychle. To však neplatí pro Česko. V roce 2009 nejvíce stoupla minimální mzda na Slovensku. Se zavedením eura stoupla o více než 9 %. K velkému zvyšování minimální mzdy dochází i v Rumunsku. Politici se zavázali k jejímu zvyšování až na úroveň poloviny průměrné mzdy (do roku 2014). V období hospodářské krize však může být přílišné zvyšování minimální mzdy pro rumunskou ekonomiku problémem.

Pouze ve čtyřech zemích je v Evropě minimální mzda nižší než 100 euro měsíčně. Nejnižší minimální mzda v Evropě je v Moldavsku (43 €), Ukrajině (54 €), Černé Hoře (55 €) a Bělorusku (56 €).

Tomáš Sazima