David Hume (26.04.1711-25.08.1776)

štítek Osobnosti čtení na 3 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Skotský historik, velký filozof a jedna z ikon moderní ekonomie Malý David Hume se narodil 26. dubna 1711 v místnosti soudního dvora v Edinburgu advokátu Davidu Homovi (později Hume) a Katherine z rodu Falconerů. (David Home si změnil příjmení na Hume pro „zvláštní“ výslovnost slova „Home“ ve skotské angličtině) Přestože malý David strávil celé své dětství v rodinném kruhu v kraji Ninewells ve měste Berwickshire, sám nikdy rodinný život neměl, neoženil se. Rodiče poslali ještě mladého 12 letého Davida (obvyklý věk byl 14 let) na Edinburgskou univerzitu studovat práva…

Nicméně mladý David se zajímal nejen o práva, jeho zájem vzbuzovali jak společenské vědy, tak i otázky jsoucna. Po přečtení několika Vergiliových děl, prostudování Cicera a dalších velkých myslitelů se David Hume rozhodl pro studium filozofie. Pro svou velkou vášeň k filozofii neměl moc velkou úctu k profesorům, dle jeho slov „vše co profesoři vykládají již bylo napsáno, proč je poslouchat, když stačí číst knihy“.

Ve věku 18 let se David Hume pustil do širšího bádání filozofického světa. Hume dospívá k názoru, že společnost jedná přes jakousi „příčinnost“ (kauzalitu). Hume dokázal, že naše víra je založená na příčině a následku, našem postoji a naších zvycích. Hume tedy považuje lidskou společnost za něco, co je součástí přírody. V lidské společnosti dle něj panují přírodní zákony velmi se podobající zákonům řídícím ostatní část našeho světa. Tyto zákony jsou výsledkem přirozeného lidského chování a konání, jsou nezávislé na vůli „panovníka“ a téměř všechny jsou neměnné. S tímto myšlením se Hume jakožto učitel vydává do Bristolu, kde dále tuto myšlenku rozvíjí. Diskutuje s mnoho lidmi, dokonce i s Jezuity na univerzitě, kde se učil i Descartes. Samotné filozofování by ale Huma neuživilo, takže spolu se svými myšlenkami provozoval i jinou „živnost“, obchodníka.

Kombinace těchto dvou „povolání“ vyústila u 26 letého Huma k napsání Pojednání o lidské přirozenosti (A Treatise od Human Nature). Ačkoliv se dnes toto filozofické dílo, co se děl Davida Huma týče, řadí k těm nejlepším, v tehdejší době moc vlídně přijato nebylo. Nicméně David Hume píše dál, nový počin se jmenuje Morální a politické eseje (Essays Moral and Political) a je dokončen v roce 1744. Hume také usiloval o křeslo vedoucího etické filozofie Edinburgské univerzity, byl ale jako uchazeč zamítnut. Roku 1748 působí Hume jako úřednický sekretář a sepisuje filozofické eseje dotýkající se lidského porozumění, které jsou následně vydány pod názvem Zkoumání o lidském rozumu (An Enquiry concerning Human Understanding). Toto dílo bylo přijato lépe než díla předchozí.

David Hume většinu svých ekonomických poznatků shrnul do díla „Politické rozpravy“, které vyšlo v roce 1752. Mezi jeho nejdůležitější „pracovní úspěchy“ patří kvantitativní teorie peněz, kterou rozpracoval jeho předchůdce John Locke. David Hume a jeho přínos v ekonomice? Teorie z oblasti neutrality peněz, mezinárodního obchodu a úrokové míry (viz. níže). Každého z nás jistě napadne, že Hume nebyl první ani jediný, kdo na takovéto věci přišel, nicméně byl prvním z těch, kdo na tyto ekonomické jevy poskytl poněkud ucelenější pohled, než jaký poskytli jeho předchůdci.

Neutralita peněz. mezd jsou tím pádem pokaždé pouze nominální. Z toho plyne, že za použití finanční injekce (např. stát) se nikdy nemůže podařit zvýšit výkon reálné ekonomiky. Maximálně se může podařit změnit reálné poměry mezi příjmy a majetkem jednotlivých skupin obyvatel.

Kvantitativní teorie peněz. Základní kostru teorie rozpracovali již Cantillon a Locke. David Hume dodává, že zvýšení množství peněz v oběhu se promítne vždy do růstu cen. Podle Huma se zvýšené množství peněz v oběhu projeví v některých případech pouze s určitou časovou prodlevou, dnes tomu říkáme plíživá inflace. V krátkém období se sice mohou zvyšovat reálné zisky podnikatelů, v dlouhém období to je ovšem kompenzováno rychlým růstem platů.

Až do roku 1776 David Hume sepisuje své myšlenky do rozsáhlých děl a zároveň působí jak jako učitel, tak jako úředník. David Hume umírá 25.08.1776. Je dle svého přání pohřben v jednoduché románské hrobce umístěné na východním svahu Carlton Hill, odkud „dohlédne“ na své rodné město Edinburg.

Martina Mikolášová

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí