Jakub Šenovský (všechny články) (strana 6)

Odborníci nás již dlouho varují, že světové zásoby ropy se ztenčují, a že využívání fosilních paliv v energetice má negativní dopad na životní prostředí; navíc většinu světových zásob ropy vlastní „politicky nestabilní“ země, nelze se tedy divit, že mnoho států se začalo poohlížet po alternativách (hlavně po prvních ropných krizích v 70. letech minulého století). Také využívání jaderné energie má svá nepopiratelná úskalí – neví se jak naložit s jaderným odpadem, a k tomu je ještě možnost zneužití vyhořelého jaderného paliva k výrobě atomových bomb (ale jistě toto riziko není tak veliké, jak si to představuje Hollywood). Proto se pozornost světa obrátila na obnovitelné zdroje energie (dokonce mnozí v nich vidí budoucnost energetiky).

V poslední době se hodně mluví o nelegálním softwaru, filmech či hudbě; je to hlavně proto, že snad neexistuje nikdo (a obzvlášť v naší zemi), kdo by se s pirátstvím nikdy nesetkal – vždyť kdo se nikdy nepodíval na film stažený z internetu, neposlechl hudbu, kterou mu půjčil kamarád nebo nepoužíval přepálený software? Byly doby, kdy snad nikdo nevěděl, že něco takového je nelegální, neboť v těch časech byly zákony o autorských právech teprve v prenatálním stádiu a „pirátů“ bylo tak málo, že nikdo neupozorňoval na to, že takové věci by se dělat neměly. Vše se začalo rychle měnit při masovém nástupu internetu v polovině devadesátých let minulého století a šířením nelegálních kopií. Poté především Microsoft začal s různými praktikami, jak donutit nelegální uživatele k pořízení legální kopie. Postupně se začala rozbíhat mašinérie boje proti pirátům (a hlavně proti ušlým ziskům).

Cashback, tedy služba umožňující výběr hotovosti při platbě kartou u obchodníka, je u nás poměrnou novinkou (byla spuštěna s jistými omezeními v říjnu minulého roku a naplno fungovala od listopadu). Zatím je možnost ji využít jen u prodejen společnosti Ahold (tj. Hypernova a Albert) a to jen když jste klienty ČSOB; ale i ostatní bankovní ústavy ve spolupráci s obchodními řetězci plánují její brzké zavedení. Podívejme se tedy co cashback obnáší a jaké jsou jeho výhody a nevýhody.

PayPal byl založen v roce 1998 a do podvědomí lidí pronikl především svou masivní reklamní kampaní, kdy každému novému uživateli připisoval na účet deset dolarů. Nelze se tedy divit, že se rozšířil velmi rychle. Že PayPal zažil skutečně velmi úspěšný start, dokazuje i to, že jej v roce 2000 koupila největší internetová aukční síň eBay a učinila z něj svůj hlavní platební nástroj. V současnosti je PayPal největším platebním systémem na internetu s více než 100 miliony klientů.

Na finančním trhu dnes existuje nepřeberné množství institucí. Dokonce snad nikdo by nebyl schopen vyjmenovat všechny banky, stavební spořitelny, pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti atd. A kdyby to přece jen někdo zvládl, určitě by se dokonale ztratil v ohromném množství produktů, které jednotlivé instituce nabízejí. Jen pro zajímavost, v současnosti ČNB registruje 37 bank, 34 pojišťoven se sídlem v ČR, 6 stavebních spořitelen, 10 činných penzijních fondů a 33 investičních společností. A každá z těchto společností nabízí alespoň desítky produktů –existují tedy tisíce způsobů, jak naložit se svými penězi. K tomu je ještě třeba dodat, že většina z těchto produktů má velmi složitou konstrukci, podmínky a proces investování, takže bez odborné znalosti se tady člověk neobejde.

Že na internetu je možné vydělat ohromné peníze dnes již nepochybuje nikdo. Vždyť nás o tom přesvědčili miliardáři z Googlu Lary Page a Sergey Brin (v roce 2006 byla hodnota Googlu 10,5 miliard dolarů), či sice díky českým poměrům menší, ale přesto velmi výdělečný Seznam, jehož hodnota se pohybuje okolo 1,5 miliardy korun (70 % společnosti patří jejímu zakladateli Ivu Lukačovičovi). Ovšem peníze se dají vydělávat různými způsoby, ale vždy to chce jedno – a to nápad. Tento článek je právě o těch trochu netradičních nápadech, které mohou napadnout snad jen skutečného génia nebo naprostého blbce, ale přesto vydělaly závratné sumy.

Obvykle se jako švarcsystém označuje zaměstnávání pracovníků na živnostenský list. To sice na první pohled může někomu připadat naprosto nevinné a normální, ale ten kdo proti tomu ostře protestuje je stát, neboť právě díky této praxi přichází (nebo spíš přicházel) o obrovské peníze na daních.

Všichni je denně slyšíme v rádiu. Jejich písně vykreslují atmosféru našich oblíbených filmů nebo alespoň pomáhají prodat všemožné výrobky v reklamách. Je všeobecně známo, že hudebníci i lidé kolem nich vydělávají peníze, které si většina z nás ani nedokáže představit (například za licenční poplatek na píseň, která pak bude použita třeba do reklamy, se mnohdy platí až čtvrt milionu dolarů).

Každý zná jejich tváře. Dokonce většina z nás zná i jejich životní osudy lépe než osudy našeho vlastního okolí. Snad všichni chtějí být jako oni, žít si jako oni a tím pádem i hrát ve filmu. Filmový průmysl zaznamenal za poslední století nebývalý rozmach, hravě vytlačil divadlo a muzikál, a vede v žebříčku nejziskovějších odvětví show businessu. Samozřejmě, že boj to nebyl lehký.

Koho z nás nezajímá dění ve sportu? A taky, kdo by si nevšiml obrovských peněz, kterými je celá tato mašinérie poháněna. Jedni na toto zjištění reagují tak, že také zatouží stát se sportovci (nebo alespoň zastávat nějakou přidruženou profesi), druzí s opovržením namítají, že takové peníze nejsou adekvátní tomu, co sportovci skutečně dělají (vždyť co je tak skvělého na kopání do míče, že za to lidé dostávají miliony). Ale málokoho nechává chladným téma peněz a sportu.

Naši armádu v současnosti tvoří takřka 25 tisíc vojáků z povolání a 14 tisíc občanských zaměstnanců. Je jasné, že takový počet lidí vyžaduje rozsáhlou péči, kterou sama armáda zajistit nemůže. Proto najímá spoustu lidí na zajištění těchto potřeb. Další podnikatelské příležitosti se vytvářejí v průběhu zahraničních misí. Ale jsou i jiné možnosti, jak obchodovat s armádou.