Jakub Šenovský (všechny články) (strana 5)

Sillicon Valley je nejjižnější část sanfranciského pobřeží v Severní Kalifornii v USA. V této lokalitě je na 15 měst, z nichž největší je San Jose, které se někdy označuje jako hlavní město Silicon Valley.

V poslední době české podniky stále častěji využívají služeb tzv. daňových rájů či zemí se zvýhodněným daňovým režimem. Je pro to hned několik důvodů. V České republice je zajištěna poměrně malá ochrana investic, což je jeden z hlavních důvodů zakládání holdingových společností se sídlem v zahraničí. Také je tu problém s právní vymahatelností – soudy se neúnosně táhnou a rozhodnutí není vůbec jisté. Dále je u nás stále ještě silná byrokracie a s tím souvisí někdy až tyranizování českých podniků úřady. V neposlední řadě je daňové zatížení místních podnikatelů někdy až za hranicí únosnosti – není možné zamezit tzv. dvojímu zdanění, tedy zisků z prodeje podílů dceřiných společností, které ale již jednou zdaněny byly. Navíc u nás stále ještě platí názor, že bohatí by v rámci sociální spravedlnosti měli odvádět vyšší daně, což paradoxně způsobuje, že bohatí se stěhují jinam, kde je daňová situace mnohem únosnější.

V poslední době stále přibývá lidí, kteří si pořizují nějaké domácí mazlíčky. Dobře to lze pozorovat hlavně na psech (ročně se u nás narodí přes 30 000 čistokrevných), neboť je jejich majitelé chodí venčit. Vzrůstající počet domácích mazlíčků mnozí vnímají jako problém. Například kvůli již zmíněnému venčení psů se v mnohých městech člověk neodváží projít po trávníku (a někdy i po ulici) ze strachu, aby nešlápl do něčeho skutečně ošklivého. Avšak toto společně se vzrůstajícím počtem útoků psů na lidi souvisí pravděpodobně pouze s nezodpovědností majitelů, kteří podlehli této módní vlně. Je tomu skutečně tak, že mazlíčky se stali součástí rodiny a mnozí jsou za ně schopni utratit takové částky, které by nebyli ochotni utratit ani kvůli vlastním dětem.

Na závěr prázdnin se hodí malé odlehčení, takže nedlouho po žebříčku 10 nejbohatších lidí na světě přinášíme žebříček velmi podobný, také se jedná o ty nejbohatší, avšak na rozdíl od těch předchozích nejbohatších, jejich jmění není skutečné a jejich existence většinou také ne (alespoň v obvyklém slova smyslu). Stejně jako předchozí žebříček je i tento vytvořen a každoročně obnovován magazínem Forbes.

Z novin a časopisů na nás všude útočí reklama na levné letenky po celé Evropě (vždyť stačí jen zadat do vyhledávače heslo levné letenky a vyskočí přes 200 000 odkazů), jejichž ceny začínají sice někdy i na jedné koruně, ale obvykle se pohybují v řádu několika stovek. Tak nízké ceny letenek samozřejmě vzbuzují podezření a je třeba říct, že oprávněné, neboť cena, kterou za cestu skutečně zaplatíte je mnohem vyšší, avšak na druhou stranu nejde také o klamavou reklamu; prostě jen do ceny letenek nejsou započítány letištní poplatky, které se pohybují v ceně několika málo tisíc korun. Přesto je let s těmito společnostmi mnohem levnější než let se standardní leteckou společností.

Podle nejnovějších průzkumů považuje korupci za velmi vážný problém 78 % obyvatel České republiky. Velmi podobné procento lidí se s korupcí přímo setkalo – jde o 76 %. 52 % lidí přiznává, že někdy úplatek dalo. Tato čísla jsou dost vysoká a navíc se tolik nemění oproti minulým létům. Proč tedy tolik proklamovaný boj s korupcí přináší tak málo ovoce? Má již náš národ korupci natolik v krvi, že bez korupce snad nejde vyřešit žádný styk s veřejnou sférou? Nebo je to vše jen otázka prevence a zprůhlednění státní správy? Na tyto otázky se již dlouhou dobu pokouší odpovědět nejen naši odborníci a neodborníci, ale i ostatní lidé po celém světě, neboť korupce je bezesporu celosvětovým problémem.

Projekt Second Life byl spuštěn společností Linden Research, Inc. v roce 2003. Ač nešlo o svého druhu první počin, je to počin bezesporu nejúspěšnější – v Second Life si vytvořilo své paralelní Já bezmála 8 milionů lidí, kteří denně utrácí v přepočtu 30 milionů korun. Přitažlivost tohoto světa je v možnostech, které svým uživatelům nabízí – člověk se může jen tak nezávazně bavit, flirtovat, nakupovat, ale také nabízet své služby ostatním virtuálním obyvatelům a tím velmi slušně vydělávat, ne však virtuální peníze, ale ty skutečné. Důkazem toho, že ekonomika Second Lifu skutečně dobře funguje, je to, že tento svět má již od listopadu minulého roku prvního dolarového milionáře – Anshe Chung neboli Ailin Graef, jak zní její skutečné jméno.

Ještě na sklonku osmdesátých let byl plat vysokoškoláka pouze o 12 % vyšší než plat středoškoláka s maturitou a výdělek maturanta byl pouze o 3 % vyšší než výdělek pouze vyučeného středoškoláka. Samozřejmě se tato situace začala v devadesátých letech rychle měnit. Dnes je výdělek absolventů vysokých škol o 68 % vyšší než výdělek absolventů středních škol zakončených maturitou a ten o 31 % převyšuje plat vyučených dělníků.

Obvykle je člověk zvyklý pečlivě zvažovat jakýkoli výdaj, avšak přijde-li řeč na naše požitky je ochoten utratit často nepředstavitelné sumy. Naše požitky, libosti a potažmo i neřesti jsou tím, co mnohdy činí náš svět šťastným, a proto jsou mnozí ochotni pracovat a vydělávat jen v očekávání dostatečné hladiny uspokojení. Ale často se z obyčejného požitku, může stát nepříjemný zlozvyk a z toho důvody je potřeba ve sféře slasti dbát kromobyčejné opatrnosti. V tomto článku bude řeč o alkoholu, kouření a sexu a o penězích, které se kolem nich točí.

Přední vědecké autority nás již dlouho varují, že za změny klimatu, kterých si jistě každý povšiml, může s velkou pravděpodobností člověk. Samozřejmě ne všichni s nimi souhlasí, ale na čem se oba tábory shodnou je to, že Země se skutečně otepluje. Tento jev je nazýván globálním oteplováním. Jak tedy souvisí lidská aktivita se vzrůstající teplotou na Zemi? Vše je založeno na tom, že část slunečního záření, které zahřívá naši planetu, se odráží od povrchu Země ve formě infračerveného záření, a právě toto záření zachycuje tenká vrstva atmosféry, díky čemu si Země drží svou celkem stabilní teplotu. Jenže v posledních dekádách tato tenká vrstva neustále nabývá na obsahu v důsledku znečištění (tzn. vypouštění stále většího množství oxidu uhličitého a jiných plynů do ovzduší), takže zadržuje více a více záření a tedy i tepla.

Migrace v sociálním kontextu je obvykle definována jako proces, kdy jednotlivec nebo skupina osob opouští svou zemi, aby nalezl či nalezla lepší místo k životu. Tento proces je často doprovázen velmi bolestivými osobními událostmi, neboť k migraci většinou dochází v důsledku válek, chudoby apod. Nebo toto je alespoň to, jak si migraci většina lidí představuje (v tomto kontextu jsou migranti nazýváni uprchlíky), ale za migraci může být označeno také prosté přesídlení jedince (či skupiny osob) do jiné země z vlastní vůle, třeba proto, že mu tam nabízejí lepší práci. V dnešním světě krátkých vzdáleností bude toto přesídlování hrát stále větší roli.