Softwarové pirátství
čtení na 3 minuty
V poslední době se hodně mluví o nelegálním softwaru, filmech či hudbě; je to hlavně proto, že snad neexistuje nikdo (a obzvlášť v naší zemi), kdo by se s pirátstvím nikdy nesetkal – vždyť kdo se nikdy nepodíval na film stažený z internetu, neposlechl hudbu, kterou mu půjčil kamarád nebo nepoužíval přepálený software? Byly doby, kdy snad nikdo nevěděl, že něco takového je nelegální, neboť v těch časech byly zákony o autorských právech teprve v prenatálním stádiu a „pirátů“ bylo tak málo, že nikdo neupozorňoval na to, že takové věci by se dělat neměly. Vše se začalo rychle měnit při masovém nástupu internetu v polovině devadesátých let minulého století a šířením nelegálních kopií. Poté především Microsoft začal s různými praktikami, jak donutit nelegální uživatele k pořízení legální kopie. Postupně se začala rozbíhat mašinérie boje proti pirátům (a hlavně proti ušlým ziskům).
Mnohé lidi popouzí název tohoto druhu nelegální činnosti – pirátství. Namítají, že pořizování nelegálních kopií nelze srovnávat s činnostmi jako je napadání lodí na otevřených mořích, s únosy a vraždami lidí. Každopádně mají pravdu v tom, že moderní „piráti“ nejsou (zcela jistě) silně cítit rumem a zaschlým potem, a že to nejsou násilníci, před nimiž si nikdo nemůže být jist holou existencí. Odpůrci označení piráti pokračují, že za „démonizací“ moderního pirátství je vidět zájem velkých korporací, kterým nejde o nic jiného, než o vlastní zisk a na nic dalšího se neohlížejí. Ale dnes, když se řekne pirát, si člověk nepředstaví páchnoucího násilníka, ale naopak (nejspíš vlivem moderních filmů a literatury) mu do mysli vnikne idea statečného a neohroženého bojovníka proti útlaku cynických mocností. Každopádně tato myšlenka nejspíš byla pouze ideologická obhajoba špatného svědomí (na to, že člověk díky pirátství ušetřil a někdy i vydělal slušné peníze, se už tak moc asi nehledělo). Dnes se jí už nedrží ani tak notoričtí piráti (těm jde spíše o sběratelství nebo zisk), ale tvůrci tzv. „open source“ softwaru, tedy ti, kteří se ještě se slzou v oko pamatují na slavné časy svobodného internetu a softwaru. Takže tvoří programy, hry (ti radikálnější viry), které může používat skutečně každý a zadarmo. Avšak položme si otázku, zda může v dnešní době komercializace taková ideologie přežít.
Antipirátská společnosti BSA (Business Software Alliance) uvádí na svých stránkách (www.bsa.org), že jen za rok 2006 přišla Česká republika díky počítačovému pirátství o 2,6 mld. korun. Dále předpovídá, že kdyby se ČR podařilo vymýtit počítačové pirátství, tak do čtyř let by to vedlo k vytvoření 2900 pracovních míst a 20,6 mld. korun do dalšího ekonomického rozvoje (jen pro zajímavost v celé Evropské unii by to znamenalo 155 000 pracovních míst a 88 mld. dolarů na posílení ekonomického růstu). Je vidět, že nejen velké společnosti můžou mít zájem na vymýcení pirátství, ale i obyčejnému občanu to může přinést lecjaké výhody.
Také může někdo říct, že pirátství paradoxně trochu pomáhá k propagaci právě té společnosti, kterou okrádá. Hezky to můžeme pozorovat na příkladu filmů. Už v den premiéry koluje po internetu kopie (obvykle v hrozné kvalitě). Pokud se ten film líbí, tak spousta lidí na něj později zajde do kina (protože zážitek z filmu v kině a na počítači nejde srovnávat) nebo si ho později koupí na DVD. Ovšemže výše napsané platí jen o skutečně kvalitních filmech, na které se rádi díváme znovu a znovu; ty filmy, na které se stačí podívat jen jednou a poté na ně rádi zapomeneme pirátstvím tratí. Ale to je jen dobře, třeba to pomůže trochu pročistit džungli populárních filmů, na které se skoro nedá dívat (je pravda, že na film, na který by nikdo dobrovolně nešel do kina se díky internetu podívají ohromné davy – a filmová studia mohou točit stejně kvalitní pokračování). Obdobně lze tuto tématiku pojmout i u hudby a softwaru. Každopádně výrobci musí nalézt nějakou střední cestu mezi dostatečným vyzkoušením, oblíbením a cenou (ty dnešní jsou minimálně předražené), jinak se pirátství nikdy nevymýtí.
Na závěr je ještě třeba připomenout, že nejen pirátovi, ale i obyčejnému uživateli hrozí vážné právní postihy při nedodržení licenčního ujednání, a to až pěti lety vězení (jestli byla způsobena škoda větší než 500 000 korun). Pokud vás podrobněji zajímá legislativa ohledně nelegálního softwaru, podívejte se na článek na doupě.cz (www.doupe.cz/…ecial/AR.asp?…).
