Poradna: Úspěšné podnikání při zaměstnání a daňové zálohy
štítek Daně čtení na 3 minuty | přečteno 680×
Jáchym: Třetím rokem jsem současně zaměstnancem i podnikatelem. V roce 2024 jsem měl nejvyšší zisk. Zajímalo by mě, jak to budu mít s daňovými zálohami?
Podnikáním při zaměstnání vykonáváte vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Sociální i zdravotní pojištění se vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, tak jako je tomu v případě výkonu hlavní činnosti. Na výpočet daně z příjmu však výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemá žádný vliv. Daň z příjmu se vypočítává z daňového základu a nerozhoduje, kolik měsíců byla samostatná výdělečná činnost vykonávána.
Související
Zálohy ze zaměstnání platíte vždy
Z hrubé mzdy ze zaměstnání Vám zaměstnavatel sráží zálohy na dani z příjmu, které uvádíte do čtyřstránkového daňového přiznání a které Vám snižují roční daň z příjmu. Částku odvedené zálohové daně z příjmu během roku ze zaměstnání získáte z potvrzení o zdanitelných příjmech od svého zaměstnavatele. Za výpočet záloh ze zaměstnání je zodpovědný Váš zaměstnavatel a nemůžete si požádat o jejich neplacení.
Dva dílčí základy daně
Vzhledem k tomu, že si podnikáním přivyděláváte ke svému zaměstnání, tak v daňovém přiznání vypočítáváte dílčí základ daně ze závislé činnosti (zaměstnání) dle § 6 zákona o dani z příjmu i dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o dani z příjmu. Podmínky pro výpočet a stanovení zálohy jsou uvedeny v § 38a zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb.
Kdy nebudete platit zálohy z podnikání?
V případě, že Váš dílčí základ daně ze závislé činnosti dosahuje alespoň 50 % celkového daňového základu, tak Vám bude Váš zaměstnavatel srážet z hrubé mzdy zálohy na dani z příjmu, ale Vy sám si žádnou zálohovou daň z příjmu fyzických osob platit nebudete.
Platba záloh na dani z příjmu
V případě, že dílčí základ daně ze závislé činnosti dosahuje více než 15 % celkového daňového základu, ale méně než 50 % celkového daňového základu, tak je nutné daňové zálohy platit.
Praktický příklad
Podnikatel XY pracuje pro zaměstnavatele na klasickou pracovní smlouvu. Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 40 % souhrnného daňového základu. Vypočtená daň z příjmu činí 80000 Kč. Pan XY tak má povinnost platit pololetní zálohy na dani z příjmu, do 15. června a do 15. prosince.
Standardně činí pololetní záloha na dani z příjmu 40 % vypočtené roční daně z příjmu. Pokud však činí dílčí základ daně ze závislé činnosti více než 15 %, ale méně než 50 % souhrnného daňového základu, tak se platí pololetní záloha v poloviční výši oproti standardní situaci.
V případě pana XY by standardně činila pololetní záloha na dani z příjmu 32000 Kč (80000 Kč × 40 %). Pan XY ji však bude platit pololetní zálohy v poloviční výši, tedy v částce 16000 Kč (32000 Kč × 50 %).
Podnikání při zaměstnání je s ohledem na zálohy výhodnější
OSVČ vykonávající výdělečnou činnost při zaměstnání jsou při výpočtu daňových záloh zvýhodněny, což je i Váš případ. Na doplnění uvádím, že podnikající zaměstnanci neplatí během roku zálohy na zdravotním pojištění a zdravotní pojištění doplatí jednorázově při odevzdání přehledu. Při stanovení záloh na sociálním pojištění nemusí být dodržena minimální záloha, měsíční záloha na sociálním pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu.
