Adam Smith
čtení na 3 minuty
Uznávaný filozof, největší skotský ekonom a především jeden z pilířů moderní ekonomie. Adam Smith byl pokřtěn 05.06.1723 ve skotském městě Kirkclady poblíž Edinburgu, jeho přesné datum narození není známo. Adam se narodil Kirkclandskému úředníkovi, který umřel asi 6 měsíců před jeho narozením a Margaret Douglasové, pocházející ze statkářské rodiny. Ve věku 4 let, byl Adam unesen bandou cikánů, nakonec ho zachránil jeho strýc, který ho následně vrátil Adamově matce.
Ve věku patnácti let odešel Adam na Univerzitu Glasgow, kde studoval především filozofii pod vedením Francise Hutchensona, kterého si Adam velmi oblíbil. Při rozhovorech s Hutchensonem získal velmi silné pouto k pojmům „spravedlnost“, „rozum“ a „svoboda“. V roce 1740 odešel na Oxfordskou univerzitu, respektive na Balliol College, kde setrval do roku 1746. Zde dochází mimo jiné k názoru na nekvalitní výuku skotských univerzit v porovnání s univerzitami v Anglii. Jako důvod uváděl rozdíl platu anglických a skotských učitelů, zatímco skotští učitelé učili s vášní, angličtí byli motivování větším výdělkem, snažili se tedy o lepší zkvalitnění výuky.
Roku 1750 potkává Adam filozofickou ikonu v podobě Davida Humea. Ten měl na Adama velký vliv, jejich společné názory na historii, politiku, filozofii a ekonomiku z nich udělaly velmi dobré přátele.
Roku 1752 se Adam Smith stává profesorem morální filozofie na univerzitě v Glasgow, tedy na stejné univerzitě, kde se studiem sám začínal. Roku 1758 se stává děkanem dané fakulty. Rok poté Smith publikuje své první dílo „Teorie morálních citů“ (The Theory of Moral Sentiments). Po 15 letech v roli děkana Smith z fakulty odchází a odjíždí do Francie jako osobní učitel lorda Towsenda. Ve Francii se Adam Smith seznamuje s Voltairem, představitelem francouzského osvícenství.
Po dvou letech ve Francii se Smith vrací do svého rodného města Kirkclady a pracuje na svém největším „ekonomickém“ díle. To vychází roku 1776 pod názvem „Pojednání o původu a podstatě bohatství národů“ (An Inquiry into Nature and Causes of the Wealth of Nations), známé především jako Bohatství národů.
Smith sebral tehdejší ekonomické liberální názory a přidal k nim poznatky a zkušenosti ze svého života, vše poskládal do uceleného ekonomického systému a položil tak základy nové vědy, dnes známe pod pojmem politická ekonomie.
Smith si v díle Bohatství národů pokládá otázku, co je vlastně zdrojem bohatství určitého národa. Adam Smith nám odpovídá, že bohatství národa je jakýmsi „součtem“ jednotlivých individuálních bohatství. Tedy, laicky řečeno, bohatství národa roste v momentě, kdy rostou jednotlivá individuální bohatství. Zde následuje otázka, čím že vlastně roste bohatství jednotlivce? Především jeho vlastním úsilím, prací, spořením a v dnešní době i investováním. Z toho nám vyplývá, že pokud je cílem jednotlivce zisk, přispívá tak k bohatství celého národa. Z toho se dá lehce odvodit, že chtít dosáhnout zisku není žádná špatnost. Tím, že hostinský realizuje zisk na jídle, které nám uvaří, prospěje nám tím, že nemáme hlad a sobě peněžitým ziskem, z čehož plyne i jeho motivace.
Další Smithovo důležité poznání je chování trhu. To není chaotické, ale má stejně jako příroda jistý řád. Pokud se naruší rovnováha trhu, zapracují neviditelné síly a celý systém se vrátí zpět do souladu. Jde o tzv. neviditelnou ruku trhu, která je „mocnější“ a „rozumnější“ než ruka státu. Řád trhu je tedy výsledkem lidského chování a nikoliv cíleného záměru jeho aktérů.
V neposlední řadě přišel Adam Smith s teorií „absolutní výhody“. Teorie „absolutní výhody“ podle Smithe dodává jednotlivým zemím na významu. Každá země obsahuje svůj genius loci pro tu kterou výrobu a produkt. Smith tvrdil, že Anglie bude profitovat na zisku z obchodu, jestliže dokáže nakupovat zboží v cizině za cenu levnější než jsou výrobní náklady v samotné Anglii. Laicky řečeno, z ekonomického hlediska je lepší kupovat banány ze zahraničí, než se snažit o jejich pěstování v Čechách.
Adam Smith je díky svým názorům právem považován za jednu z nejvýznamnějších osobností, nejen ekonomických, ale i filosofických dějin světa. Jeho argumenty o mechanismu tržního systému v hospodářství, které vycházejí ze snahy prosazování individuálních ekonomických zájmů, a chování trhu s jeho neviditelnou rukou, platí v určité podobě i dnes.
