Poradna: Podnikání při zaměstnání a výše důchodu
štítek Penze čtení na 3 minuty | přečteno 18×
Zdeněk: Deset let jsem měl ke svému zaměstnání ještě příjem z podnikání, které bylo mým přivýdělkem. Do daňového přiznání jsem tedy uváděl příjmy ze zaměstnání i příjmy z podnikání a vše zdaňoval. V roce 2026 půjdu do důchodu, tak bych chtěl vědět, jak se mi bude druhý příjem z podnikání počítat.
Vzhledem k tomu, že jste podnikal při zaměstnání, tak Vaše samostatná výdělečná činnost je pro účely výpočtu sociálního pojištění považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se přitom sociální pojištění za příslušný kalendářní rok vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Příslušný limit pro neplacení sociálního pojištění se každý rok měnil a postupně zvyšoval.
Související
Nízký zisk = žádný vliv na výši důchodu
Pro důchodové účely je tedy rozhodující, jak vysoký hrubý zisk z podnikání jste v jednotlivých letech měl. V letech, kdy byl hrubý zisk do limitu a ze zisku jste neplatil sociální pojištění, se Vám pro důchodové účely bude započítávat pouze příjem ze zaměstnání. Zjednodušeně řečeno zaplacená daň z příjmu z podnikání nebude mít žádný vliv na výši státního důchodu. Pro důchodové účely jsou totiž rozhodující částky, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění a nikoliv daň z příjmu.
Zisk nad limit = vyšší osobní vyměřovací základ
V letech, kdy jste z hrubého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti zaplatil sociální pojištění, jste si zvýšil příslušný roční vyměřovací základ, což bude mít pozitivní vliv na výpočet starobního důchodu. Pravděpodobně však nižší, než očekáváte. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 se totiž budou hodnotit příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2025. Několik příjmově lepších let tedy ovlivní měsíční částku starobního důchodu méně, než by se na první pohled mohlo zdát.
Osobní vyměřovací základ
Ze všech rozhodných příjmů se vypočítá průměrná měsíční mzda v současné hodnotě (dřívější příjmy se přepočítají příslušným koeficientem), která je základním vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu.
Praktický příklad
Zaměstnanec XY bude mít za rok 2024 souhrnnou roční hrubou mzdu ve výši 457500 Kč a současně bude mít hrubý zisk z podnikání v částce 380000 Kč. Z podnikání bude muset platit sociální pojištění, neboť hrubý zisk je nad limit pro neplacení sociálního pojištění. Sociální pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, který činí 55 % daňového základu, tedy částku 209000 Kč. Vyměřovací základ pro důchodové účely za rok 2024 bude v částce 666500 Kč (457500 Kč + 209000 Kč).
Nerozhodují pouze příjmy, ale i doba pojištění
Měsíční částka starobního důchodu závisí nejenom na výši rozhodných příjmů, ale i na získané době pojištění v celých ukončených letech. Do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu se přitom započítávají nejenom roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i tzv. náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu).
Doba pojištění se počítá vždy jednou
Žádné období přitom nemůže být do doby pojištění započítáno dvakrát. Při zaměstnání a podnikání současně po celý rok se pro důchodové účely započítá standardně jeden rok, tak jako občanům, kteří byli po celý rok pouze zaměstnancem nebo pouze podnikatelem. Podnikání při zaměstnání tedy nemá vliv na získanou dobu pojištění, ale při splnění výše uvedených zákonných podmínek zvyšuje pouze příslušný roční vyměřovací základ.
