Podnikání a neplacení dobrovolného nemocenského pojištění
štítky Invalidita Pojištění čtení na 3 minuty
Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeno sociální pojištění. V případě účasti v dobrovolném daňovém měsíčním paušálu je sociální pojištění zahrnuto v této měsíční platbě. Nemocenské pojištění je však pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolné. Jaké důsledky má neplacení dobrovolného nemocenského pojištění?
Sazba dobrovolného nemocenského pojištění pro OSVČ činí 2,7 % z vyměřovacího základu. Čím vyšší měsíční platby na dobrovolném nemocenském pojištění, tím vyšší částky případných nemocenských dávek, zejména tedy nemocenské. Vzhledem k tomu, že je účast na nemocenském pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolná, tak většina živnostníků a podnikatelů si nemocenské pojištění neplatí.
Související
Nemoc bez peněz
V případě nemoci nemají pochopitelně osoby samostatně výdělečně činné, které si neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, nárok na finanční plnění od Okresní správy sociálního zabezpečení. Během pracovní neschopnosti jsou OSVČ bez peněz.
Případná nemocenská náleží až po dvou týdnech
Pokud si OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění platí, potom má od patnáctého kalendářního dne nemoci nárok na nemocenskou. V prvních dvou týdnech nemoci náleží zaměstnanci náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Živnostníci a podnikatelé jsou v prvních dvou týdnech bez peněz, ať už si dobrovolné nemocenské pojištění platí či nikoliv.
Důchodové nároky ovlivňují povinné platby na sociálním pojištění
Neplacení dobrovolného nemocenského pojištění má vliv pouze na přiznání nemocenských dávek, nikoliv však na důchodové nároky. V případě závažnějších zdravotních problémů může být tedy osobě samostatně výdělečně činné přiznán invalidní důchod (prvního, druhého nebo třetího stupně), i když si dobrovolné nemocenské pojištění neplatí.
Neúčast na dobrovolném pojištění a důchod
OSVČ neplatící dobrovolné nemocenské pojištění tedy nemusí mít strach, že jsou z tohoto důvodu nějak znevýhodněny při výpočtu státních důchodů (invalidního nebo starobního).
Posuzování zdravotního stavu
Samotné zdravotní problémy pro přiznání invalidního důchodu nestačí. Invalidita prvního, druhého nebo třetího stupně musí být přiznána příslušným posudkovým lékařem. Posuzování zdravotního stavu pro účely invalidního důchodu je pochopitelně odlišné od posuzování pro účely nemocenské.
Invalidní důchod a pokles pracovní schopnosti
Pro přiznání alespoň invalidity prvního stupně musí pracovní schopnost poklesnout o 35 % až 49 %, pro invaliditu druhého stupně o 50 % až 69 %, pro invaliditu třetího stupně potom o 70 % a více.
Nutnost splnění doby pojištění
Nárok na invalidní důchod následně při přiznání invalidity mají pouze žadatelé, kteří získali minimální dobu pojištění, která se liší v závislosti na dosaženém věku. Např. občané starší 28 let musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu pěti let v posledních deseti letech. Lidé starší 38 let splní podmínku minimální doby pojištění i při získání doby pojištění alespoň v rozsahu deseti let v posledních dvaceti letech.
Dobrovolné nemocenské pojištění a nižší minimální vyměřovací základ
V případě delší nemoci a pobírání nemocenské mají osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost nárok na snížení minimálního vyměřovacího základu za každý měsíc nemoci. Tato výhoda se však při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění projeví pouze u nižších zisků, kdy musí být dodržen minimální vyměřovací základ. Pokud je skutečný vyměřovací základ vyšší než minimální vyměřovací základ, potom se sociální i zdravotní pojištění vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu.
