Podnikání na hlavní činnost? Pro odvážné
štítky Daně Pojištění čtení na 3 minuty
Výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti v příštím roce bude opět složitější, neboť se zvyšují minimální zálohy na sociálním a zdravotním pojištění. Podmínky pro podnikání jsou náročné a u některých OSVČ začínají převažovat výhody klasického zaměstnání nad možností prosazovat vlastní nápady v rizikovém podnikání.
Každé podnikání s sebou nese riziko neúspěchu. Zatímco zaměstnanec neplnící si své povinnosti obdrží výpověď, tak nevydařené podnikání znamená finanční problémy i v následujících letech, neboť dluhy z podnikání se musí následně uhradit.
Související
Dluhy na sociálním a zdravotním pojištění mohou mít pouze OSVČ
Dlužné pojistné na sociálním a zdravotním pojištění z podnikání nemůže být prominuto. Sníženo či prominuto může být pouze penále. Za dobu trvání zaměstnání nemohou vzniknout dluhy na daních či pojistném, protože za výpočet přímých daní je zodpovědný zaměstnavatel. Ani špatné zaměstnání tak, na rozdíl od podnikání, nekončí dluhy.
Minimální měsíční pojistné se zvýší o 1127 Kč
Drobní podnikatelé a živnostníci platící pouze minimální sociální a zdravotní pojištění budou v roce 2025 platit značně vyšší platby na měsíčních zálohách. Zatímco v roce 2024 činí součet minimálních plateb na sociálním a zdravotním pojištění 6820 Kč, tak v roce 2025 to bude již 7947 Kč, zvýšení bude tedy činit 1127 Kč. Zvýšení minimálních záloh se samozřejmě promítne i do měsíční platby paušální daně pro OSVČ, které dobrovolně využívají tohoto institutu, kdy jednou měsíční daňovou platbou platí daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění.
Nezaplacené faktury jsou strašákem všech OSVČ
Naprostá většina všech zaměstnanců dostává od svého zaměstnavatele výplatu řádně a včas, případně si vymohou nezaplacenou mzdu soudní cestou nebo se mohou obrátit na úřad práce. Naproti tomu řada OSVČ musí v praxi řešit své neuhrazené faktury. V lepším případě dochází k inkasu faktur pouze opožděně, v horším případě po částech a v nejhorším scénáři platba nepřijde vůbec. U nižších částek nemá většina živnostníků čas a chuť danou situaci řešit soudní cestou, takže se nacházejí ve složité situaci.
Žádné jistoty
OSVČ nemají oproti zaměstnancům nárok na žádné jistoty a ochranu. V prvních 14 dnech nemoci jsou bez nároku na náhradu mzdu, nemocenskou obdrží pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění, nemají nárok na placenou dovolenou, nevztahuje se na ně žádná výpovědní lhůta či nárok na odstupné, musí počítat s nízkými státními důchody (invalidním i starobním) apod. Každodenní život OSVČ na hlavní činnost je tedy značně odlišný od každodenního života zaměstnanců. Podnikání je nesrovnatelně rizikovější. Pro některé zájemce o samostatnou výdělečnou činnost se stává řešením podnikání jako vedlejší činnost.
Podnikání při zaměstnání jako vedlejší činnost
Výhodou podnikání při zaměstnání je skutečnost, že se v zaměstnání čerpá veškerá legislativní ochrana a benefity a přitom je možné se seberealizovat ve výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, přičemž zaměstnání navíc přináší jistý příjem formou měsíční mzdy. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti navíc nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a sociální a zdravotní pojištění se vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, takže zvýšení minimálních záloh na sociálním a zdravotním pojištění nemá vliv na finanční hospodaření OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Daňové podmínky pro vedlejší činnost jsou přitom splněny i při podnikání při zkráceném úvazku.
