Světová banka hledá řešení potravinové krize

. V tomto týdnu proběhlo zasedání ve švýcarském Bernu, kde se organizace usnesla na vytvoření speciálního týmu, který bude mít na starost pouze tento problém a bude se zabývat výhradně hladovějícími zeměmi. V první řadě bylo zemím doporučeno, aby neomezovaly export. V hlavním městě Švýcarska se sešli představitelé 27 organizací hlásící se k OSN. Hlavním bodem setkání bylo sestavit a navrhnout plán či další možnosti řešení potravinové krize. Vysoké ceny základních potravin – jako jsou obilniny, kukuřice, rýže – vyvolávají hlad, hromadění zásob, nepokoje, které často končí tragicky. Nejvíce ohroženi jsou obyvatelé zemí Indie, Číny, Haiti, Bangladéše, Pobřeží slonoviny nebo Etiopie, jedná se o statisíce lidí. Mezi hlavní příčiny, které vedou k tomu, že ceny potravin mají vzestupnou tendenci, patří zejména nárůst populace, vysoká poptávka ze rozvojových zemí, zvýšené obdělávání půdy kvůli biopalivům a v neposlední řadě období sucha. Právě zmíněná biopaliva jsou společností v poslední době hojně diskutována, v souvislosti s potravinovou krizí. Lidé v rozvojových zemích nemají dostatek potravin pro obživu sebe samých a potraviny jsou spotřebovávány na výrobu biopaliv. Vyvstává zde otázka, co má větší prioritu, zda životní prostřední či zaplnění žaludků hladovějících lidí v rozvojových zemích. Zcela jistě záleží na úhlu pohledu, na tom, kdo se dívá, jaký cíl sleduje. Konec zdražování potravin v nedohlednu. Zoufalá situace vyžaduje zoufalé činy, proto OSN a její organizace podnikly nouzová opatření, která spočívají v poskytnutí rychlé finanční pomoci nejvíce postiženým oblastem. Na příští rok se plánuje zdvojnásobit úvěry pro africké farmáře, v nominálních hodnotě až na 800 milionů dolarů, což představuje asi 13 miliard korun. Dle vyjádření ředitele Světové banky Roberta Zoellicka je situace krizová. Za poslední dny zaregistroval trh mírný pokles cen pšenice, naopak ceny rýže a kukuřice jsou na vysoké úrovni. Stanovisko Světové banky a OSN je jednotné, vyzívají země, aby nebránili vývozu potravin, kontroly exportu by mohly vést k hromadění zásob, zrychlování růstu cen, což škodí především nejchudším lidem, kteří se potýkají dennodenně s hladomorem. Omezení vývozu je pouze krátkodobé opatření, které nehledí vpřed. V dlouhém období by pouze podpořilo další zvýšení cen. Světová banka si je vědoma, že finanční injekce není konstruktivní dlouhodobé řešení, proto se na zasedání zabývali perspektivními opatřeními, mezi které můžeme řadit i nastartování celosvětového obchodu. Bohužel není možné očekávat, že se tato instituce bude zabývat jen jedním problém, musí se soustředit i na jiné cíle. Doufejme, že se dostane i na řešení potravinové krize v takovém rozsahu, jež by si tato výrazně špatná situace zasloužila.

Kateřina Jelínková